pátek z čerstva

- FIRMY BY CO NEJDŘÍVE MĚLY ŽÁDAT O DOTACE ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ
Firmy, které mají dobré projekty a růstový potenciál, by měly žádosti o dotaci ze strukturálních fondů předložit co nejdříve. To je vzkaz, který zhruba dva týdny před dnem "D", adresuje šéf CzechInvestu Martin Jahn podnikatelům. O dotace na podporu podnikání se chystají žádat stovky firem. Je možné, že peníze na podporu podnikání se vyčerpají dříve než se plánuje. Právě CzechInvest, respektive jeho regionální kanceláře, jsou místem, kam zájemci o dotace musí přijít nejdříve. S přijímáním žádostí se začne 1. července, uchazečům přitom budou asistovat zpravidla dva zaměstnanci center. Na podporu podnikání je připraveno přes 11 miliard korun, teoreticky by měli mít podnikatelé možnost o dotaci žádat do září 2006.

- SNĚMOVNA SCHVÁLILA NOVELU ZÁKONA O ELEKTRONICKÉM PODPISU
Ověřené úřední výpisy, například z katastru nemovitostí či obchodního rejstříku, bude zřejmě možné získat na pobočkách České pošty. Cestu by k tomu měl otevřít vládní návrh novely zákona o elektronickém podpisu, který sněmovna schválila i s pozměňovacími návrhy Senátu. Vydávat výpisy poště umožní zavedení elektronické značky, kterou se zprávy označují bez přímé lidské kontroly. Je to podmínka propojení úředních registrů. Kromě pošt by měly být on-line služby státu dostupné v síti informačních kiosků ve veřejných budovách a v síti veřejných knihoven. Zavedení nových služeb bude záviset také na očekávané změně zákona o informačních systémech ve veřejné správě.

- FNM ZATÍM VYDAL NA ÚHRADU EKOLOGICKÝCH ŠKOD 18 MILIARD
FNM dal do konce loňského roku na úhradu ekologických škod téměř 18 miliard korun. Fond od roku 1991 uzavřel celkem 269 smluv, z nichž bylo ukončeno 61 a na ostatních se stále pracuje. Fond v nich garantuje odstranění ekologických škod za přibližně 138 miliard korun. Zprávu o rozsahu a struktuře ekologických závazků FNM ke konci loňského roku schválila vláda. Garance jsou nyní desetkrát vyšší než reálné náklady na úhradu škod. Peníze na odstraňování ekologických škod však byly stanoveny ve výši kupní ceny majetku nebo ve výši základního jmění společností a byly tak značně nadsazeny. Nově budou garance vycházet z reálných odhadů ekologických škod a skutečná úspora tak poklesne. Skutečné náklady státu by tak měly dosáhnout 30 až 40 procent garancí.

- STÁT PRODÁVÁ STÁTU DLUHY
Ministerstva financí a zemědělství již několik měsíců potají připravují projekt obchodu s dluhy potravinářských firem. ČKA má rozhodnout o prodeji balíku těchto dluhů státnímu Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, který podléhá ministerstvu zemědělství. Prodat tyto pohledávky nařídil ČKA ministr financí Bohuslav Sobotka. Podle člena dozorčí rady agentury Pavla Peška jde o proces, který běží již minimálně půl roku z iniciativy resortu zemědělství. Stát si sám prodá balík dluhů v hodnotě 5,3 miliardy korun. Zemědělský fond by však měl ČKA zaplatit jen něco přes miliardu korun. Součástí balíku jsou například dluhy Setuzy nebo Kosteleckých uzenin. Podle ČKA však transakce není definitivně schválena.

- SNĚMOVNA SCHVÁLILA ZÁKON O POVINNOSTECH PŘI ROPNÉ NOUZI
Nové povinnosti pro dovozce, zpracovatele i distributory ropy a ropných produktů přijala sněmovna v rámci novely zákona o nouzových zásobách. Uvedeným subjektům bude zákon ukládat povinnost při ropné nouzi informovat o dovozech, vývozech a zásobách Správu státních hmotných rezerv. Informace budou firmy předávat Správě státních hmotných rezerv. Podobně ji budou informovat i v době, kdy stav ropné nouze hrozí a kdy je průměrná měsíční dodávka ropných produktů snížena o více než 7 procent proti měsíčnímu průměru. Minimální zásoby ropy a ropných produktů v tuzemsku v současné době pokrývají zhruba sedmdesátidenní spotřebu země. Do konce letošního roku se musejí tyto zásoby zvýšit na 85 dnů. Do konce roku 2005 pak podle požadavků EU musejí pokrýt devadesátidenní spotřebu země.