více turistů do čech

- DEFICIT ROZPOČTU KLESL NA 48,8 MLD. KČ, STÁT VYBRAL VÍCE DANÍ Schodek státního rozpočtu ke konci července překvapivě mírně klesl na 48,8 miliardy z červnových 49,7 miliardy korun. Rostly nedaňové příjmy a stát vybral více peněz i na daních. Loni stát ve stejném období hospodařil s deficitem přes 62 miliard korun, sdělilo v tiskové zprávě ministerstvo financí. Stát vybral v červnu na daních přes 35 miliard korun, což je o více než dvě miliardy více než v předchozích měsících. Osm miliard korun doplatily na daních z příjmu firmy, které využívaly daňové poradce. Po červnovém výpadku se opět zvýšil výběr daně z přidané hodnoty, meziročně o deset procent více stát vybral na spotřebních daních.

- MMR: ZÁJEMCI O PENÍZE Z EU POSLALI 320 ŽÁDOSTÍ, VEDE JIŽNÍ MORAVA Zájemci o peníze z fondů Evropské unie již podali 320 žádostí. Obce a neziskové organizace chtějí peníze především na rozvoj lidských zdrojů a podporu cestovního ruchu. Celkový zájem předčil očekávání, nejvíce projektů předložil jihomoravský kraj, řekl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun. Bližší informace budou známy v dalších dnech.

- LETIŠTĚ RUZYNĚ ODBAVILO POPRVÉ PŘES MILION CESTUJÍCÍCH ZA MĚSÍC Letiště Praha Ruzyně odbavilo v červenci poprvé v historii víc než milion cestujících za měsíc. Jen na odletu podle předběžných údajů odbavilo přes 511 tisíc lidí a celkový počet pasažérů za jeden měsíc tak překročil milion, řekla mluvčí letiště Anna Kovaříková. Meziročně v červenci počet cestujících vzrostl o víc než 20 procent. Přesné údaje o počtech cestujících zveřejní správa letiště jako každý měsíc zhruba do dvou týdnů. V červenci tak letiště překonalo dosavadní měsíční rekord z června, kdy na odletu odbavilo 475 tisíc cestujících a celkem tak terminálem prošlo asi 950 tisíc pasažérů. Loni byl rekordní srpen, nedosáhl však ani úrovně letošního června. Letištěm loni v nejsilnějším měsíci roku prošlo necelých 900 tisíc cestujících.

- CCS: BENZIN ZA POSLEDNÍCH SEDM DNÍ ZLEVNIL NA 27,25 KČ ZA LITR Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil podle údajů společnosti CCS za poslední týden o deset haléřů na nedělních průměrných 27,25 koruny za litr. Nafta stála 24,42 koruny, a byla tak levnější o osm haléřů. Vyplývá to z aktuálních informací CCS. Na začátku července řidiči za litr naturalu platili zhruba 27,20 Kč, nafta stála přibližně 24,40 Kč. Pohonné hmoty poté o několik haléřů zlevnily, minulou neděli se však podle CCS ceny vyšplhaly na 27,35 Kč za litr benzinu a 24,50 Kč za litr nafty.

- ČESKO LÁKÁ STÁLE VÍCE TURISTŮ, PŘIJELO JICH O 15 PROCENT VÍC Turistická sezona ještě zdaleka nekončí, ale už teď je jasné, že do Česka přijelo o 15 procent turistů víc než loni. Jen sousední Němci, pro které je ČR nejčastějším cílem dovolené, zde utratili za první letošní čtvrtrok přes čtyři miliardy korun. Celkem Česku turisté přinášejí ročně přes 3,5 miliardy dolarů. Peněz by mohlo být víc, kdybychom se k turistům uměli lépe chovat, reagovala Hana Čermáková z centrály cestovního ruchu. Těch věcí, které cizincům vadí, je asi 50 a 20 z nich se podle státní centrály cestovního ruchu daří odstraňovat. Patří sem chybějící značení památek nebo fakt, že značení hotelů hvězdičkami neodpovídalo tomu, co platí v cizině.

koruna posiluje

- VLÁDA ODSUNULA SPLACENÍ MILIARDOVÝCH ZÁRUK ČSOB Vláda se již podruhé dohodla s Československou obchodní bankou na odložení výplaty záruky ve výši téměř 22 miliard korun. Splatnost garance byla přitom prodloužena již jednou, a to v roce 2001. Záruka za závazky společnosti Slovenské inkasní vůči ČSOB měla vypršet na konci letošního roku. S jejím splacením se pak počítalo v prvních dnech roku 2005. Podařilo se dohodnout prodloužení termínu splatnosti až do roku 2006, řekl mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. To znamená, že záruky mohou přejít už na vládu, která vzejde z parlamentních voleb v roce 2006. Prodloužení garance bylo navrženo ministerstvem financí.

- ČSÚ: POPRVÉ PO DESETI LETECH UBYLO PODNIKATELŮ BEZ ZAMĚSTNANCŮ V České republice se po deseti letech nepřetržitého růstů snížil počet podnikatelů bez zaměstnanců. Přispělo k tomu i zavedení povinného pojistného, oznámil Český statistický úřad. V tuzemsku evidoval ČSÚ v letošním 2. čtvrtletí 573.600 podnikatelů bez zaměstnanců, což je o 12.300 osob méně než před rokem. Úbytek podnikatelů postihl zejména obchod a stavebnictví. Celkem v zemi podniká 792.900 osob, což je o 25.800 lidí méně než ve 2. čtvrtletí 2003. Podíl celé podnikatelské sféry se meziročně snížil o 0,4 procentního bodu na 16,9 procenta celkové zaměstnanosti. Počet podnikatelů se zaměstnanci se snížil o 10.000 na 188.200 a počet pomáhajících rodinných příslušníků o 3500 na 31.100 lidí.

- KORUNA PŘI OPTIMISMU INVESTORŮ POSÍLILA NA 31,62 KČ/EUR Česká měna v pondělí posílila téměř o deset haléřů na 31,62 Kč/EUR. V posledních dnech přicházejí samá pozitiva a trhu vládne optimismus, řekl Jan Vejmělek z Komerční banky. Vůči dolaru koruna zpevnila na 26,17 Kč/USD z 26,30 Kč/USD. Minulý týden dozněly tlaky na oslabování české měny. Dobré zprávy poté ve čtvrtek odstartovala Česká národní banka. Ta zvýšila odhady růstu ekonomiky v letošním i příštím roce, a zároveň nepatrně snížila odhad růstu inflace. Také komentář bankéřů vyzněl optimisticky.

- KOALICE CHCE POKRAČOVAT V REFORMĚ A PODPOŘIT PODNIKÁNÍ Staronová vládní koalice plánuje pokračovat v reformě veřejných financí, ulehčit život podnikatelům a soustředit se na podporu perspektivních oborů. Dohodnutá koaliční smlouva hovoří i o boji s nezaměstnaností a podpoře venkova a zemědělců. Podle ekonomů zmiňuje koaliční smlouva většinu neduhů českého hospodářství, o kterých se sice již dlouho mluví, zato se účinně neřeší. Do roku 2008 by se měl schodek veřejných rozpočtů snížit pod tři procenta z letošních více než pěti procent hrubého domácího produktu. Nejpozději v roce 2010 by se tak v České republice mohlo platit eurem.

- ČESKO KVŮLI SVÉ VÍZOVÉ POLITICE ZAČÍNÁ PŘICHÁZET O INVESTORY O miliardy ročně přichází Česká republika kvůli své vízové povinnosti vůči některým zemím. Země neztrácí peníze jen kvůli menšímu množství turistů, ale i kvůli sníženému zájmu investorů. První, kdo si stěžoval na situaci při udělování českých víz v Rusku, Číně nebo arabských zemích, byly cestovní kanceláře. Nyní se k nim přidávají i podnikatelé. O největší částky Česko přichází v cestovním ruchu. Nejhorší je situace v Rusku a Číně. Ruský turista průměrně v Česku tráví sedm dní a utratí kolem 150 USD za den. Výdaj čínského turisty v zahraničí je obvykle ještě vyšší a pohybuje se mezi 200 až 300 dolarů za den. Česko by přitom mohlo navštívit až deset tisíc čínských návštěvníků za rok.

prioritou výstavba bytů

- JAHN: NAŠE HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA POTŘEBUJE LEPŠÍ KOORDINACI V lepší koordinaci práce resortů, lepší komunikaci hospodářské politiky navenek a v dotahování věcí do konce by podle Martina Jahna, který by se v nově sestavované vládě měl stát vicepremiérem pro ekonomiku, měla spočívat hospodářská politika nové vlády. Vyplývá to z rozhovorů, které dosavadní šéf vládní agentury CzechInvest poskytl sobotnímu Právu a Lidovým novinám. Jahnovými prioritami na postu vicepremiéra tak bude komplexní tvorba nové hospodářské politiky, koordinace přípravy nové legislativy směrem k podnikatelskému prostředí a také koordinace všech prostředků podpor podnikání. Upozornil ale, že rámec aktivit v jeho nové funkci vymezí až premiér Stanislav Gross.

- PAROUBEK: PRIORITOU JE VÝSTAVBA BYTŮ PRO CHUDŠÍ OBČANY Vláda by se měla zaměřit na výstavbu bytů pro mladé lidi a jiné chudší občany, kteří si nemohou dovolit hypotéku. Řekl to pravděpodobný budoucí ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Deregulaci nájemného podle něj nová vláda zcela nevyřeší, očekávat se dají jen dílčí kroky. Podle Paroubka je v Česku mnoho lidí, kteří nejsou úplně chudí, takže se nedostanou k sociálnímu bydlení, ale zároveň jsou pro ně nedostupné i hypotéky. Mladí lidé často nemají žádnou možnost startovacího bydlení, protože nemají příjmy ani silné rodinné finanční zázemí. Ekonom a dlouholetý náměstek pražského primátora Jiří Paroubek (ČSSD) se již několik let zabývá řízením finanční politiky hlavního města.

- POČET VOZŮ POJIŠTĚNÝCH NA POVINNÉ RUČENÍ LETOS KLESL O 85.000 Počet vozidel pojištěných v rámci pojištění odpovědnosti za provoz motorových vozidel, takzvaného povinného ručení, se letos snížil o 85.000 na 5,092 milionu. Pokles se udál v prvním čtvrtletí, ve druhém naopak počet pojištěných vozů stoupl o 16.000. Vyplývá to z databáze České kanceláře pojistitelů (ČKP). Největší nárůst počtu smluv zaznamenaly letos Kooperativa, a to o 105.000, a Česká podnikatelská pojišťovna, které přibylo 50.000 smluv. Kooperativa převzala počátkem roku klienty Pojišťovny České spořitelny, která se nyní soustředí pouze na životní pojištění.

- MMR: ZÁJEM O PENÍZE Z EU PŘEDČIL OČEKÁVÁNÍ Zájem o peníze z fondů Evropské unie předčil očekávání. Obce a neziskové organizace měly poslední možnost žádat v prvním kole o peníze na velké, nadregionální projekty na cestovní ruch. Sešlo se 61 žádostí na projekty za několik set milionů korun, řekl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun. Termín pro podávání žádostí skončil a většina jich přišla na poslední chvíli. Největší projekt tvořilo 25 kilogramů materiálů, nejmenší byla obálka s několika desítkami stran textu.

stále spory okolo DPH

- ÚŘADY BY MĚLY MÍT POVINNOST VYLOŽIT ZÁKONY PODNIKATELŮM Svaz průmyslu a dopravy předloží Grossovi návrh, aby úřady měly povinnost vyložit příslušné zákony podnikatelům. Podnikatelé by tak měli mít jistotu, že postupují správně. Mimo jiné tento návrh zástupci Svazu průmyslu a dopravy předložili novému premiérovi Stanislavu Grossovi a podle vyjádření prezidenta svazu Jaroslava Míla je dohoda v tomto bodu možná. Gross označil rozvoj podnikání za jednu ze svých priorit. Podnikatele podle Míla trápí především nepřehledný stav českých zákonů, vyhlášek a jiných norem, ve kterém se firmy nedokážou vyznat, a tudíž je ani nedodržují. Podle něj by nová vláda mohla začít tím, že všechny platné právní předpisy umístí v úplném znění na internet, aby k nim firmy měly přístup.

- PRŮMYSL ŽÁDÁ ZMĚNU VZDĚLÁVACÍ POLITIKY Jakou cestu zvolit, aby české hospodářství dokázalo srovnat krok s nejvyspělejšími zeměmi? Zástupci Svazu průmyslu a dopravy se premiéra Stanislava Grosse snažili přesvědčit, aby změnil státní podporu výzkumu. Podle expertů Svazu průmyslu se poměry zlepší, až také v Česku vzniknou podle zahraničního vzoru při univerzitách technologická centra. Jejich výzkum by částečně měly financovat podniky, které budou využívat jejich výsledků. Stát dnes podporuje vědu naprosto nevyhovujícím způsobem, dokazuje to výčet vědeckých výsledků za poslední tři roky. Čeští vědci napsali 115 tisíc spíše průměrných odborných článků, získali ale pouze 300 patentů a nabídli 700 technických řešení. Proto je prý nutné převést vědu na technické univerzity.

Ostrava prodala obligace

- O VĚTŠINU DOTACÍ ZATÍM NENÍ PŘÍLIŠNÝ ZÁJEM Podnikatelé, kteří uvažují o využití dotací ze strukturálních fondů EU, nemusejí spěchat. V rámci většiny položek operačního programu Průmysl a podnikání totiž bylo podáno jen velmi málo žádostí. Nejdůležitější je se nyní soustředit na co nejkvalitnější zpracování podnikatelského projektu, na který by byla dotace čerpána. Prozatím nejvíce žádostí bylo podáno v rámci programu Rozvoj, na který ovšem bylo vyčleněno nejméně peněz. Operační program Průmysl a podnikání obsahuje několik samostatných položek, v rámci kterých se podnikatelé mohou ucházet o dotaci. Jedním z nich je program Prosperita. Ten je určen pro zakládání, činnost a rozvoj vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů, které vytvářejí podmínky pro vznik a rozvoj malých a středních inovačních firem zaměřených na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb.

- SEMINÁŘ O STRUKTURÁLNÍCH FONDECH EU Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest ve spolupráci s Regionální hospodářskou komorou Poohří pořádají seminář pro podnikatele, jehož cílem je poskytnout potencionálním zájemcům o dotace základní přehled o strukturálních fondech EU. Seminář se koná 3. srpna od 9:30 hodin v krajském úřadu v Karlových Varech, budova A, zasedací místnost č. 218. Informovat se lze u Hany Nucové, regionální kancelář CzechInvest, telefon: 353 116 226.

- OSTRAVA OBDRŽELA MILIARDY Z OBLIGACÍ Sto milionů eur (zhruba 3,2 miliardy korun) z emise obligací, které minulé pondělí město Ostrava vydalo na londýnském trhu, ve středu odpoledne dorazilo na účet města. Částka, která odpovídá polovině městského rozpočtu, má dopomoci krajskému městu k rychlému a dynamickému rozvoji. Město začne tyto peníze utrácet až 24. srpna, kdy budou radní rozhodovat o doplnění fondu rezerv do výše 96 milionů korun. O dalším využití zdrojů bude jednat zastupitelstvo koncem září. Ostrava chce půjčku využít na zvelebení sídlišť, opravy a stavby silnic, na novou knihovnu, hospic, domovy důchodců a sportovní haly. Počítá se také s tím, že za 310 milionů korun rozšíří průmyslovou zónu v Hrabové. Bezmála půl miliardy pohltí nová budova, kterou chce magistrát vybudovat jako středisko správních služeb.

české léky do zahraničí

- ZÁJEMCI O PENÍZE Z EU NECHÁVAJÍ ŽÁDOSTI NA POSLEDNÍ CHVÍLI Zájemci o peníze z fondů EU nechali podávání svých žádostí na poslední chvíli. Termín pro odevzdání projektů, které by měly v prvním kole čerpat peníze z nejobjemnějšího Společného operačního programu (SROP), končí tento pátek a úředníci se připravují na příliv žádostí. Na ministerstvo zatím přišly pouze čtyři nadregionální projekty za více než 100 milionů korun, které žádají o peníze na podporu cestovního ruchu. V programu je pro letošní rok k dispozici přes 100 milionů eur (asi 3,2 miliardy korun). Kdo v prvním kole nestihne žádost podat, může se ještě prosadit v dalších kolech. O prostředky z EU zatím mohou žádat jen obce a neziskové společnosti. Podnikatelé se budou moci do bojů o peníze zapojit až v září, tedy v době, kdy již peníze z prvního kola nejspíše budou rozdělené.

- ZÁKON POVOLUJE VÍCE MOŽNOSTÍ PŘI SPRÁVĚ ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Češi mají od poloviny letošního roku více možností při správě svého životního pojištění. Jednodušší je přestup mezi pojistnými smlouvami a zákon připouští i prodej životní pojistky. Dosud byly změny ve smlouvách komplikované jednak při vypořádávání s pojišťovnou, jednak kvůli tomu, že lidem se životní pojistkou stát ulevuje na daních. Na vyspělejších trzích je běžné, že lidé po několika letech pojistku prodají někomu jinému, a ten ji pak využije. Je to výhodnější, než kdyby smlouvu úplně vypověděli. Získají tak volné peníze dřív, a pojišťovně přesto nezanikne smlouva. Obchodem s pojistkami se zabývají specializované firmy. Společnosti, které by obchod zprostředkovaly, zatím v ČR nepůsobí.

- LEVNÉ LÉKY BUDOU SMĚŘOVAT DO CIZINY Český trh s léky se bude muset po vstupu do EU vypořádat s odlivem množství léčivých přípravků do ciziny. První vlaštovky se už objevují. Pacienti se srdeční příhodou přijdou v dohledné době o jeden z účinných preparátů. Jeho výrobce, firma AstraZeneca, se rozhodl stáhnout z tuzemského trhu přípravek Atakant ze skupiny sartanů mimo jiné i proto, že kvůli nízké ceně určené ministerstvem financí hrozí po 1. květnu jeho druhotný vývoz do některé jiné členské země. Jsou signály z Německa, že tamního regulátora trhu někdo z českých obchodníků požádal o vydání licence na paralelní dovoz. Jde o první příklad paralelního obchodu s léky, který se u nás pravděpodobně po vstupu do unie rozvine. S jeho důsledky se musely vypořádat všechny nově přistupovavší země s nižší kupní silou občanů a tudíž i nižšími regulovanými cenami.

- MF JE V ODHADECH RŮSTU EKONOMIKY OPTIMISTICKÉ Podle prognózy česká ekonomika letos vzroste o 3,1 procenta a příští rok zrychlí tempo růstu na 3,2 procenta. Předpokládá to ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze. Růst cen by měl v roce 2005 zpomalit na 2,8 procenta z letošních 2,9 procenta. Proti předchozí prognóze z letošního dubna jsou ministerští odborníci optimističtější. Odhadují vyšší růst ekonomiky a nižší inflaci i nezaměstnanost. Na prognózu měla vliv také revize HDP provedená Českým statistickým úřadem. Míra nezaměstnanosti by měla letos dosáhnout 10,3 procenta a příští rok 10,4 procenta. Vývoj na trhu práce označilo ministerstvo za výrazný problém, ve kterém se odráží nízká přizpůsobivost pracovníků, nízká mobilita, výše sociálních dávek a velký problém některých skupin obyvatel sehnat zaměstnání.