lidé nechtějí supermarkety

- FIRMY NEPOSÍLAJÍCÍ DATA RISKUJÍ POKUTU Nevyplnit jednou za měsíc statistický formulář se exportérům nemusí vyplatit - hrozí za to až miliónová pokuta. Tolerance úřadů k liknavosti podniků končí. Stát předem tušil, že změny neprojdou hladce. Celníci proto už předem poskytli vývozcům příslušný počítačový program - a dokonce zdarma. Drtivá většina z nich tak zasílá přitom hlášení elektronicky, většinou také na poslední chvíli. Řada exportérů však údaje neposkytuje vůbec. Celní úřady zahájily už přes šedesát správních řízení. Tuzemský statistický úřad požaduje obdobná data jako Intrastat, červnová nejpozději tento pátek. Do té doby jsou úředníci ještě ochotni připustit, že jde o léty zažitou praxi, kterou firmy po vstupu do Evropské unie nevstřebaly.

- GROSS NENÍ PRO TRH ZÁRUKOU STABILITY Kabinet s jasnou ekonomickou vizí je základem budoucí prosperity. Je-li země úspěšná, finančníkům a podnikatelům se zhodnocují investice. Proto se třeba rozhodnou postavit továrnu, dát práci lidem a přispět tak k poklesu nezaměstnanosti. Viděno očima investorů jsou pro ekonomiku klíčové reformy veřejných financí a podmínek pro podnikání, pokračování privatizace a přijetí eura. To jsou nejčastější otázky, které se řeší při pravidelných pracovních snídaních investorů s ministry, které pro ně pořádá agentura CzechInvest. Privatizace je zase pro ekonomiku důležitá, protože soukromník je obvykle lepším vlastníkem než stát. Další důležitý mezník pro investory - jednotná měna euro, vede ke zjednodušení obchodu. Nebudou-li reformy, nebude euro. Shrnuto, není-li silná vláda, není kdo by tyto výzvy naplnil. Investoři pak mohou preferovat jinou zemi se stabilnější politickou situací a s jasnou ekonomickou vizí.

- LIDÉ SE BRÁNÍ STAVBÁM DALŠÍCH SUPERMARKETŮ Odpůrci supermarketů přitvrdili. Nespoléhají se již jen na petice, ale stále častěji se obracejí na soud. I když malých diskontních prodejen stále přibývá, spory jejich stavbu komplikují a protahují. Rozhodnutí soudu může znamenat i konec projektu. Na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu čeká Přerov. Sdružení Občané proti Penny Marketu (OPPM) bojuje za školní hřiště, na jehož místě chce investor postavit obchod. Lidé nejprve posbírali podpisy pod petice i pod žádost o vypsání referenda. Když neuspěli, podali žalobu proti rozhodnutí zastupitelstva. U soudu je rovněž stavba prodejny Lidl v Táboře. Ekologický právní servis (EPS) nyní podal žalobu proti krajským úředníkům, kteří vydali rozhodnutí pro výstavbu.

- ČR SI OD EIB PŮJČILA 6,3 MLD. KORUN NA OBCHVAT PRAHY ČR si od Evropské investiční banky půjčila 200 milionů eur, tedy asi 6,3 miliardy korun. Peníze začne čerpat příští rok na financování jihozápadní části silničního obchvatu Prahy. Zástupci banky a státu podepsali příslušné smlouvy. Peníze budou použity na stavbu úseku Slivenec - Lahovice - Jesenice, včetně obchvatu Jesenice. Smlouva na dalších 110 milionů eur (asi 3,5 miliardy korun) bude podepsána nejpozději v roce 2006. Vláda by měla splácet asi půl miliardy korun ročně, a to od roku 2011 do roku 2029. Na úrocích stát podle odhadu ministerstva financí zaplatí asi 5,7 až 6,3 miliardy korun. Stavba jihozápadní části silničního okruhu přijde na více než 20 miliard korun a bude ji spolufinancovat Státní fond dopravní infrastruktury.

hypotéka pro každého

- PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ BY MOHL ZÍSKAT KAŽDÝ, BEZ OHLEDU NA VĚK Státní příspěvek k hypotečnímu úvěru na pořízení vlastního bydlení by měl zájemce získat bez ohledu na věk. Nebude záležet ani na tom, zda jde o starší či novou nemovitost. Podmínkou by mělo být pouze to, že si člověk obstarává první bydlení. Vláda by měla materiál obdržet na začátku září. Výše úvěru, který podpoří stát, nemá přesáhnout 1,5 milionu korun. Příspěvek by měl být po dobu 15 let konstantní. Příspěvek by mohl podle návrhu ministerstva činit nejvýše 1320 korun za měsíc po dobu maximálně 15 let. Jde o podporu v případě úvěru 1,5 milionu korun. Lidé si mohou vzít i vyšší úvěr, částku nad tuto hranici by však stát nedotoval. Stát chce podporovat pouze pořízení prvního bydlení. Příjemce podpory tak nesmí pět let před podáním žádosti o příspěvek vlastnit nebo být spoluvlastníkem nemovitosti určené k bydlení.

- SVAZ PRŮMYSLU NECHCE SPUŠTĚNÍ OBCHODU S EMISEMI Svaz průmyslu a dopravy má výhrady k připravovanému systému obchodování s povolenkami emisí skleníkových plynů a požaduje, aby nebyl spuštěn. Nový systém, který by měl v evropských zemích začít fungovat od začátku příštího roku, by podle zástupců svazu diskvalifikoval evropský hospodářský prostor ve prospěch jiných regionů, například USA, Ruska či asijských zemí. Hospodářská sféra navrhuje hledat jiné mechanismy, které by byly globálně přijatelné a aby současně bylo možno dosáhnout omezení emisí skleníkových plynů, nikoli však za každou cenu a bez oběti konkurenceschopnosti evropského a českého průmyslu. Plán obchodování s povolenkami by podle svazu mohl přispět k poklesu celosvětových emisí v příštích letech maximálně o procento.

- DNES VLÁDA ROZHODNE O KOUPI PODÍLU V ČEPS Vláda by měla dnes projednat záměr koupě menšinového podílu v provozovateli přenosové soustavy ČEPS od společnosti ČEZ. Stát by měl energetické firmě za 34procentní podíl zaplatit cenu, která nesmí být vyšší než tržní cena stanovená na základě znaleckého posudku. Stát drží v ČEZ zhruba dvoutřetinový podíl. Stát získal v ČEPS dvoutřetinový podíl od ČEZ před více než rokem. Cena činila 15,2 miliardy Kč. Antimonopolní úřad následně výrobci elektřiny určil prodat zbylý 34procentní podíl do podzimu 2004. ČEZ proto letos začal hledat kupce ve výběrovém řízení. Pokud skončí tendr neúspěšně, nabídne stát firmě ČEZ odkoupení tohoto podílu. Cena by měla být 6,5 miliardy korun.

turisti do regionů

- MINISTERSTVA TVRDĚ POŽADUJÍ PENÍZE Vláda minulou středu všem resortům určila, kolik mohou v následujícím roce maximálně utratit, a zamítla všechny dodatečné finanční nároky. Část ministerstev však odmítá ustoupit a věří, že požadované miliardy dostanou od nového kabinetu. Proti představám ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha bude v příštím roce o 4 miliardy korun méně na důchody, které tak neporostou o 400 až 500 korun, ale pravděpodobně jen asi o 300 Kč. Vůbec se nejspíš nebudou zvyšovat ty sociální dávky, které jsou závislé na životním minimu. Peníze chybějí také na dorovnání přímých plateb zemědělcům, na společné financování s evropskými fondy, památkovou péči, chráněná území nebo na nábor nových soudců. 

 - HK ČR CHCE PÍSEMNÝ DOKLAD O SHOVÍVAVOSTI FINANČNÍCH ÚŘADŮ Podnikatelé si stěžují na to, že MF neudělilo písemně generální pardon na chyby, které mohou nastávat kvůli překotnému přijetí novely zákona o DPH. Ústní výzva finančním úřadům k toleranci těchto chyb platí, vydání písemného pokynu se nechystá, reagovalo MF. Kontrola odvedené daně může přijít až s tříletým zpožděním a na velkorysost kontrolorů se dá sázet jen krátkodobě. Dnes už chyby v daních nikdo neodpustí ani povodněmi téměř zruinovaným živnostníkům. HK ČR bude požadovat, aby nastala náprava. Ministra financí Bohuslava Sobotku o to hodlá požádat písemně. Samotný zákon o DPH bude muset doznat změn v co nejkratším termínu.

 - OBCHODNÍ BILANCE SE VYVÍJÍ DOBŘE Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa má jasno: Obchodní bilance se vyvíjí nejlépe za deset let. Schodek zahraničního obchodu by letos mohl klesnout na 65 miliard korun. Na mnoha trzích je po vstupu ČR do EU více šancí, měl by nás ale znepokojovat narůstající schodek obchodu s Čínou. České firmy podle Tlapy mohou těžit z toho, že pro Německo je Čína absolutní prioritou, a stačí více spolupracovat s německými podniky, které se tam prosazují. Vývozcům Tlapa slibuje, že už v příštím roce budou měkké úvěry. Ministerstvo zpracuje strategii pro obchod s Ruskem a podpory se dočká i vývoz služeb. Otázka ale je, kdo bude ministrem a jak se k těmto plánům postaví nová vláda.

 - REGIONŮM SE TURISTY NALÁKAT NEDAŘÍ Víc než polovina turistů, kteří přijedou do ČR, tráví svůj čas pouze v Praze. Kromě výjimek, jako jsou Karlovy Vary nebo Český Krumlov, se tuzemským regionům nedaří lákat zahraniční turisty. Stát tak zatím neefektivně vydává stovky milionů korun na podporu cestovního ruchu. Regiony i celá ČR přichází o příjmy, které by zde cizinci mohli utratit. Regiony se stávají pro většinu turistů v lepším případě jen cílem jednodenního výletu. Podle ministerstva pro místní rozvoj je problém v tom, že Česko vynakládá na svoji propagaci málo peněz. Prakticky celý Státní program podpory cestovního ruchu ve výši 150 milionů korun ročně je zaměřen na rozvoj turistiky v regionech. Dále jsou to finance na propagaci z České centrály cestovního ruchu.

češi a chleba

- PŮJČKY PRO MENŠÍ PODNIKY JSOU DOSTUPNĚJŠÍ Půjčit si peníze již není pro malé a střední podniky v ČR tak velký problém jako před několika lety. Objemy úvěrů se rok od roku zvyšují, celý sektor se začíná ozdravovat, podniky již tolik nekrachují, a naopak zaměstnávají lidi, které propustily velké průmyslové společnosti. Situace ale stále není ideální. Menší firmy zaostávají ve výkonnosti, exportu a život jim stále komplikuje byrokracie a špatné zákony. Zatímco dříve banky menším firmám peníze příliš nepůjčovaly, situace se podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy postupně zlepšuje. Podíl na tom má i stabilizace celého sektoru. Zatímco v 90. letech se i v menších podnicích často měnila vlastnická struktura, nyní se situace uklidnila a velké množství společností úspěšně funguje již řadu let.

- ČEŠI JEDÍ O 4 PROCENTA MÉNĚ CHLEBA Každý Čech sní za rok přes půl metráku chleba. Podle Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky je to přesně 54,5 kilogramu. To je sice oproti konce 80. let asi o čtyři procenta méně, přesto si chléb mezi pečivem drží rozhodující podíl. A to i přes to, že spotřeba rohlíků, housek, koláčů, bábovek a dalších druhů pšeničného pečiva stoupla o třetinu na 44 kilogramů na hlavu ročně. Češi konzumují také více trvanlivého pečiva, jako jsou sušenky a oplatky. Dopřejí si ho zhruba 7,7 kilogramu na osobu ročně, což je proti roku 1989 nárůst téměř o pětinu. Velký rozmach zaznamenaly těstoviny, kterých se v tuzemsku sní kolem šesti kilogramů na hlavu ročně, tedy dvojnásobek proti úrovni z konce osmdesátých let. 

pokles zemědělské produkce

- DOTACE EU MOHOU POSÍLIT ROLI MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu tvrdí, že dotace EU mohou posílit roli malých a středních firem v ekonomice. Tři týdny poté, co začal příjem žádostí o dotace ze strukturálních fondů EU, se ukazuje, že nejvíce podnikatelů chce bruselské peníze využít na nákup technologií. Tři čtvrtiny žádostí jsou právě o program Rozvoj, který to malým a středním firmám umožňuje. Dalšími nejvyhledávanějšími jsou programy Marketing a Inovace. Podnikatelé v letošním roce mohou čerpat na program Rozvoj prostředky ve výši 2,7 miliónu eur, za předpokladu, že projekt letos dokončí. Celkové prostředky na programy podpory z Operačního programu průmyslu a podnikání řízeného Ministerstvem průmyslu a obchodu činí do konce roku 2004 81 miliónů eur. Do programů Phare se dá hlásit do 5. srpna 2004 a čerpány mohou být až do října 2006. 

 - NĚKTERÉ ZMĚNY VE VYKAZOVÁNÍ ZBOŽÍ DO INTRASTATU Některým ekonomickým subjektům v EU vyvstala nová povinnost, a to vykazování pohybu zboží mezi členskými státy EU do tzv. Intrastatu. V průběhu června došlo k několika změnám. V rámci zboží osvobozeného od vykazování byl upřesněn výklad týkající se obchodních vzorků. Ty jsou osvobozeny od uvádění do výkazu Intrastatu pouze v případech, kdy jsou odesílány nebo přijímány dočasně a s předpokladem, že budou z ČR zpět odeslány nebo zpět přijaty. Při sestavování hlášení je zpravodajským jednotkám umožněno dopustit se určité nepřesnosti, a to ve vykazovaných hodnotových údajích do limitu 100 tisíc korun, u údajů o množství zboží do 20 % původně vykázaného stavu. Limity tolerance se vztahují na jedno měsíční hlášení. Pro konverzi hodnotových položek hlášení z cizích měn na české koruny je nutné použít celní kurz, tedy kurz publikovaný Generálním ředitelstvím cel pro výpočet cla.

- ČTÚ JE VE SPORU S VYSÍLACÍ RADOU Český telekomunikační úřad (ČTÚ) přidělil minulý týden frekvence pro sítě vysílačů třem zájemcům o DVB-T, tedy pozemní digitální vysílání televize. České radiokomunikace získaly síť, u níž lze předpokládat největší pokrytí, Český Telecom síť s asi 50% pokrytím a Czech Digital Group síť s pokrytím přibližně třetiny území. Problém je v tom, že ČTÚ ke svému rozhodnutí neměl předběžný souhlas Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). RRTV totiž rozhoduje nejen o obsahu vysílání, ale také o území, na kterém se má vysílat. Aby mohla území kontrolovat, musí mít prioritu před ČTÚ. Podle současného zákona smí ČTÚ přidělit kmitočty, jen je-li vydána licence podle zvláštního právního předpisu nebo se souhlasem RRTV. Protože licence, kterou uděluje Rada, obsahuje kmitočty, na něž se vztahuje, je zřejmé, že se ČTÚ ani v jednom z případů nemůže obejít bez předchozího aktu Rady. 

 - PODÍL ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE NA HDP KLESÁ Příspěvek zemědělství národnímu hospodářství ČR se stále zhoršuje. Zatímco v roce 1991 se zemědělská produkce ve stálých cenách podílela na hrubém domácím produktu 7,5 procenta, loni to bylo 4,2 procenta. Podle Zemědělského svazu se poslední dva neúrodné roky projevily v poklesu hrubé zemědělské produkce. Klesá ale i živočišná výroba, kde se produkuje méně mléka, hovězího i vepřového masa. ČR se postupně stává v potravinách závislé na dovozech, saldo agrárního obchodu je trvale záporné. Loni činila hrubá zemědělská produkce v cenách roku 1989 zhruba 67 miliard korun, což byl meziroční pokles o 7,6 procenta. Rostlinná produkce přitom klesla o 13,4 procenta. Klesla ale i živočišná produkce, a to o 2,9 procenta. V roce 1989 zemědělská výroba přesahovala 108 miliard korun.

dálnice bude

- NOVÁ AUTA NEPATRNĚ PODRAŽILA Ceny nových osobních aut v České republice se za 12 měsíců do června zvýšily o 1,2 procenta. Je to výrazně méně než v západní Evropě, která zaznamenala průměrný růst cen o 4,6 procenta. Ceny aut v tuzemsku jsou v současnosti o 12 procent nižší než v západní Evropě a o desetinu nižší než ceny v eurozóně. Ceny bez daně jsou nyní o šest procent nižší než v Evropě. Čím dál více je zřetelná harmonizace cen aut před zdaněním v rámci eurozóny. Rozdíly v cenách pak stále způsobují rozdílné sazby DPH v jednotlivých státech. Největší růst cen v Evropě zaznamenalo Dánsko, kde zájemci za nové auto zaplatí o 7,9 procenta víc než před rokem. Naopak v Maďarsku ceny o 1,8 procenta klesly. 

 - ÚŘEDNÍCI DĚLAJÍ ČECHŮM PROBLÉMY I V ZAHRANIČÍ Čeští občané i tuzemské firmy narážejí na trhu EU na první překážky, které jim brání v jejich právech. První spory se vedou převážně s Německem a Slovenskem, řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. K řešení sporů bezplatně pomáhají právní centra Solvit, která působí po celé unii. Češi mívají v zahraničí problémy se získáním pracovního povolení, dávek sociálního zabezpečení nebo s uznáním kvalifikace. Mezi firmami se v unii řeší spory o volný pohyb zboží, zakládání společností, veřejné zakázky, daně nebo volební právo. Právní pomoc je bezplatná, celý systém financuje český stát. Centrum sice nemá žádné vynucovací prostředky, problémy však většinou úspěšně vyřeší přesvědčováním a argumentací, a to do deseti týdnů. V ostatních případech postiženému zbývá jen obrátit se na soud nebo na Evropskou komisi. 

 - SENÁTOŘI ODSOUHLASILI ÚVĚR OD EIB NA DÁLNICI D8 Senátoři nemají výhrady vůči tomu, aby si ČR vzala od Evropské investiční banky úvěr 12 miliard korun na dostavbu dálnice D8 z Trmic na hranice Česka s Německem. Příslušnou vládní předlohou se nezabývali, což znamená, že zákon postoupili k podpisu prezidentovi republiky. Půjčka má pokrýt přes 60 procent nákladů stavby. Z vnitrostátního hlediska má dálnice D8 propojit Prahu s krajským městem Ústí nad Labem a s navazující podkrušnohorskou aglomerací. Bude součástí koridoru vedoucího z Berlína přes Drážďany, Prahu, Bratislavu, Györ, Budapešť, Arad, Craiovu, Sofii a Plovdiv do Istanbulu. Silnice se napojí na německou dálnici A17. Celková délka dálnice D8 je 92 kilometrů. Z toho délka úseku mezi Trmicemi a státní hranicí činí 23,3 kilometru.

 - SENÁT SCHVÁLIL JEDNODUŠŠÍ VRACENÍ DANĚ ZA ZELENOU NAFTU Uplatňování nároku na vracení spotřební daně za takzvanou zelenou naftu by měli mít zemědělci snazší. Senát totiž schválil vlastní zákon, který sjednocuje evidenci půdy, což právě uplatňování nároku usnadní. Zjednodušit by se měla také kontrola státními úřady. Se změnami počítá novela zákona o spotřebních daních. Předlohu musí ještě projednat sněmovna. Novelu předložili členové výboru pro hospodářství a zemědělství. Norma by měla nahradit prokazování nároku na vrácení daně nepřehledným stohem listů vlastnických a nájemních smluv k zemědělské půdě.

vláda schválila rozpočet

- ZAHRANIČNÍ PLAT MŮŽE ČECH ZÍSKAT I V ČR Zahraniční zaměstnání - a tím i vyšší příjem - může Čech získat, aniž opustí hranice republiky. Po vstupu země do EU se totiž výrazně zvýšil zájem malých západoevropských firem o český trh. Po letošním květnu razantně vzrostl počet firem, které se na obracejí na personální agentury s žádostí o zajištění českých zaměstnanců svých nových poboček, zřizovaných v zemi. Zájem registrují např. české pobočky personálních agentur Manpower, Adecco nebo AYS (At Your Services), což je česká dceřiná firma jedné z největších světových personálních agentur Vendior Group. V ČR se objevila řada francouzských, britských a nizozemských obchodních firem. Špičkoví zaměstnanci, které pro ně agentury zprostředkují, berou stejný plat jako kmenoví zaměstnanci mateřské firmy. 

 - LIDÉ JIŽ ZNAJÍ VÝHODY PLACENÍ KARTOU Čeští vlastníci platebních karet zaplatili kartou v roce 2003 v obchodech v průměru 2,5krát měsíčně, zatímco předloni ji použili k zaplacení jen dvakrát za měsíc. U výběrů hotovosti z bankomatů se průměrný počet snížil na 2,9 transakce měsíčně. Vyplývá to z výzkumu, který pro společnost MasterCard v ČR zpracovala výzkumná agentura Synovate. Podíl držitelů karet, kteří používají platební kartu u obchodníků jednou týdně nebo častěji, vzrostl podle průzkumu v loňském roce na 33 procent. O rok dříve to bylo jen 27 procent. Současně klesl z 19 na 11 procent podíl osob, které zásadně kartu v obchodech nepoužívají. Spotřebitelé jsou lépe informováni o poplatcích spojených s používáním platební karty. Na 56 procent dotázaných správně uvedlo, že za platbu kartou u obchodníka v ČR není účtován žádný poplatek.

- NKÚ KRITIZOVAL ČKA I MF OPRÁVNĚNĚ Vláda schválila závěr Nejvyššího kontrolního úřadu, který kritizoval některé postupy obou institucí. Agentura podle NKÚ prodala některé velké bloky pohledávek za nižší cenu, než mohla. Tím, že dala přednost rychlosti prodeje, zvýšila podle úřadu dopady na státní rozpočet. ČKA to popřela a upozornila na kontrolu poradenské firmy Capgemini, podle níž odpovídají výnosy z balíků tržní ceně. Ministerstvo financí, které je nadřízeným orgánem ČKA, podle NKÚ neprovádělo kontroly a nereagovalo ani na zřejmé chyby a nedostatky v činnosti agentury. Resort však tvrdí, že ČKA je pod neustálým a dlouhodobým dohledem. 

 - ZÁKLAD ROZPOČTU BYL SCHVÁLEN Vláda odsouhlasila základní podobu rozpočtu na příští rok, včetně příjmů a výdajů jednotlivých kapitol. Další jednání o rozpočtu povede nejspíše až nový kabinet. Schválení základních parametrů umožní jednotlivým ministerstvům rozpracovat podrobnější návrhy svých kapitol. Ty by měla dostat již nová vláda, kterou se současnými koaličními stranami připravuje předseda sociální demokracie Stanislav Gross. Zatím není zřejmé, v jakém rozsahu se jednotlivým ministrům podařilo prosadit jejich dodatečné požadavky. Šéfové resortů na jednání přišli s nároky asi o 44 miliard korun vyššími, než jim v návrhu přidělil ministr financí Bohuslav Sobotka. Mohli si však rozdělit nejvýše sedm až deset miliard korun, které byly v rozpočtu na dodatečné požadavky vyhrazeny.

- SPOTŘEBITELÉ SE OCHRANY DOVOLAJÍ Českého zákazníka chrání zákony stejně dobře, jako obyvatele jiných zemí Evropské unie. Problémem je spíš to, že svá práva často nezná a firmy je bezstarostně porušují. Pokuty přes šest miliónů korun udělila jen za první čtyři měsíce roku Česká obchodní inspekce firmám, které nejrůznějším způsobem poškodily spotřebitele. Jejich práva přitom hlídají i další orgány - hygienici, potravinářská inspekce, kontroloři léčiv nebo životního prostředí. Udělené pokuty jsou ale jen špičkou ledovce, shodují se pracovníci těchto organizací. Úroveň podnikatelské etiky podle nich zůstává v Česku stále ještě nízká a firmám se spíš vyplatí jednou za čas odvést pokutu než odstranit nedostatky.

- ČR SI OD EIB PŮJČÍ AŽ 10 MILIARD KORUN ČR si na financování jihozápadní části silničního obchvatu Prahy půjčí od Evropské investiční banky až 10 miliard korun (310 milionů eur). Vláda schválila příslušný text smlouvy. Peníze z úvěru začne ČR čerpat příští rok. Přijetí úvěru bude zakotveno ve dvou úvěrových smlouvách. První smlouva na částku 200 milionů eur (přibližně šest miliard Kč) by měla být podepsána koncem července. Peníze stát použije na stavbu úseku Slivenec - Lahovice - Jesenice, včetně obchvatu Jesenice. Druhá smlouva na zbývajících 110 milionů eur bude podepsána do 18 měsíců od podpisu první smlouvy, tedy nejpozději v roce 2006. Vláda by měla splácet asi 17,22 milionu eur ročně (533 milionů korun), a to od roku 2011 do roku 2029. Na úrocích podle odhadu ministerstva financí stát zaplatí asi 5,7 až 6,3 miliardy korun.