v zemědělství chybí peníze

- CHUDŠÍ LIDÉ BUDOU DAŇOVĚ ZVÝHODNĚNI Nová vláda chystanými daňovými změnami zvýhodní chudší lidi na úkor bohatších, shodují se ekonomové. Plánované zavedení slevy na dani z příjmu by totiž bylo výhodné pro lidi s příjmem do 20 až 25 tisíc, zatímco zaměstnanci s vyšším příjmem by si pohoršili. To analytici nepovažují za šťastné řešení a varují, že tato změna by sice zvýšila motivaci k práci za nižší příjem, zároveň by ji ale ubrala těm, kteří táhnou ekonomiku. Například svobodný a bezdětný zaměstnanec s měsíční mzdou deset tisíc by si ročně polepšil o 3785 korun, ženatý s jedním dítětem by se stejnou mzdou ročně ušetřil 5960 korun. Naopak svobodný a bezdětný člověk s měsíční mzdou 50 tisíc korun by si ročně pohoršil o 2692 korun a pokud by byl ženatý a měl jedno dítě, tak by přišel dokonce o 4852 korun. Hranice výhodnosti a nevýhodnosti se přitom pohybuje mezi 20 a 25 tisíci korunami měsíčně.

- MINISTERSTVU ZEMĚDĚLSTVÍ CHYBÍ PENÍZE Ministerstvu zemědělství chybí na příští rok stále ještě asi 11 miliard korun. Zhruba tři miliardy z požadovaných 14 miliard mají být po dohodě s ministerstvem financí pokryty převodem příjmů z EU do rozpočtu MZe. Resort celkem pro příští rok potřebuje 46 miliard korun. Schází peníze na národní podpory a přímé platby zemědělců a také pro vodní hospodářství a pozemkové úpravy. Ministr zemědělství Jaroslav Palas dříve uvedl, že resortní požadavek je striktní a neměnný. MZe se dosud s ministerstvem financí dohodlo, že příští rok bude plně pokryto spolufinancování Horizontálního plánu rozvoje venkova a operačního programu, které slouží k čerpání evropských fondů. Resort ale nemá vyřešeno financování národních podpůrných programů, jako jsou dotace na genetický materiál, závlahy či likvidaci těl uhynulých zvířat. Chybějí také peníze na národní dorovnání přímých plateb.

- ZAVEDENÍ REGISTRAČNÍCH POKLADEN PODNIKATELÉ NEVÍTAJÍ Podnikatelům vadí v programovém prohlášení vlády zejména povinnost zavést elektronické registrační pokladny s pamětí. Odborníci navíc soudí, že toto opatření příliš nepomůže v boji s šedou ekonomikou. Elektronické pokladny mají paměť, která zaznamenává všechny operace od zavedení přístroje do provozu. Uvažovaná pokladna s fiskální pamětí přijde na 20.000 až 30.000 Kč. Podnikatelé při jednání s minulou vládou nakonec souhlasili s povinnými pokladnami bez fiskální paměti, které budou vydávat stvrzenky a registrovat tržby v obchodech a restauracích. Také Hospodářská komora nesouhlasí s povinností vlastnit pokladnu s fiskální pamětí. Tyto pokladny by pro drobné živnostníky znamenaly vysoké náklady a jsou prý zbytečné.

Sobotka zasedl kasu

- SOBOTKA ODMÍTL NÁROKY MINISTERSTEV NA DALŠÍ PENÍZE Rozpočtové nároky ministerstev nad limit přidělený pro příští rok je třeba odmítnout, soudí ministr financí Bohuslav Sobotka. Ministerstva a další státní úřady požadují celkem o 31,8 miliardy korun více, než jim určilo ministerstvo financí. ČR si podle ministra financí nemůže v příštím roce dovolit vyšší výdaje. Nejvíce peněz chtějí ministerstva zemědělství, školství a práce a sociálních věcí. Pokud by úřady požadované peníze dostaly, schodek rozpočtu by se v roce 2005 vyšplhal asi na 126 miliard Kč. Podle ministerstva financí však deficit nesmí překročit 94 miliard.

- VÝROBCI LIHOVIN POŽADUJÍ ZÁSAH PROTI NELEGÁLNÍ KORUPCI O kontrolu výrobců a prodejců lihovin a zajištění řádného výběru spotřebních daní z lihovin žádá vládu Unie výrobců lihovin ČR. Zavedení celních skladů a převedení správy daní pod celní orgány podle ní nepřineslo očekávaný efekt. Státní rozpočet tak stále kvůli prodeji nezdaněného lihu přichází zhruba o tři miliardy korun ročně, tvrdí výrobci. Představitelé 11 největších lihovarnických firem se domnívají, že oficiální orgány nemají zájem tuto situaci řešit a daňovým únikům zabránit. Podle ředitele jindřichohradecké firmy Fruko-Schulz Josefa Nejedlého je přitom odhalení a prokázání černých obchodů s lihovinami relativně jednoduché. Prodejce nakupuje na fakturu a platí na účet dodavatele. Na základě těchto údajů, které lze snadno zjistit, by měl výrobce doložit, že za dodané množství odvedl řádně daň.

protikorupční linky

- ZÁCHRANA IPB BUDE STÁT DAŇOVÉ POPLATNÍKY 130 MILIARD KORUN Na 130 miliard korun vyčíslil celkové náklady na řešení záchrany bývalé IPB předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Ztráta v bance v době jejího pádu byla zhruba poloviční a opětovně zpochybnil scénář, který tehdejší vláda ČSSD pro záchranu banky zvolila. Ministr financí Bohuslav Sobotka však zvolený postup označil za nejlepší možné řešení. Podle Sobotky to dokládá mj. i skutečnost, že se jej ČR podařilo obhájit před Evropskou komisí. Sobotka soudí, že částka, na kterou záchrana zkrachovalé IPB přijde, bude řádově o miliardy nižší.

- VLÁDA CHCE ZAVÉST DALŠÍ PROTIKORUPČNÍ LINKY Nová vláda Stanislava Grosse uvažuje v rámci boje s korupcí šedou ekonomikou a zneužívání sociálního systému o zřizování dalších protikorupčních telefonních linek. Na ně by lidé mohli oznamovat informace o daňových podvodech, neoprávněném pobírání sociálních dávek nebo práci načerno. Tyto linky již fungují například na ministerstvech spravedlnosti, vnitra, zemědělství nebo financí. Ministerstvo financí by mělo obsluhovat linku, na které by se oznamovaly daňové podvody. Oznámení na současných protikorupčních linkách se dají počítat na desítky. Za měsíc fungování této linky na ministerstvu financí bylo ohlášeno 79 případů a 12 podání přišlo elektronickou poštou. Pouze jedno ohlášení však ministerstvo předalo k soudu.

letiště na prodej

- ČESKÁ SPRÁVA LETIŠŤ ZŘEJMĚ BUDE NA PRODEJ Stát uvažuje o tom, že by akcie České správy letišť prodal na kapitálovém trhu. Uvedl to ministr dopravy Milan Šimonovský. Firma od letošního roku spravuje již jen pražské letiště Ruzyně. Vláda se nežene do přehnaně rychlé privatizace a nehledá pro ČSL strategického partnera, dodal ministr. Šimonovský zatím neví, zda by stát umístil na trh celých 100 procent akcií, nebo zda si ponechá majoritu. Podle něj přišla tato otázka asi rok a půl předtím, než je schopen na ni odpovědět. Nyní ministerstvo pokračuje v transformaci ČSL ze státního podniku na akciovou společnost, která bude stoprocentně ve vlastnictví státu. Nově vzniklá obchodní společnost pak bude východiskem pro úvahy o uvedení akcií firmy na trh, řekl.

- POLOVINA LIDÍ SI MYSLÍ, ŽE HOSPODÁŘSTVÍ ČR JE NA TOM HŮŘE NEŽ LONI Téměř každý druhý občan ČR je přesvědčen, že hospodářská situace země je horší než před rokem. Podle 31 procenta lidí je situace trochu horší, podle 17 procent dokonce mnohem horší než loni. Zlepšení připouští pouze 13 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), kterého se v červnu zúčastnilo přes tisíc obyvatel ČR. Češi jsou pesimističtí i v odhadu dalšího vývoje hospodářství. Plných 40 procent dotázaných uvedlo, že hospodářská situace bude podle nich za rok horší než letos, o pozitivním vývoji je přesvědčeno 16 procent. I v tomto hodnocení jsou však lidé opatrní. Pouhé jedno procento lidí odhaduje, že situace bude za rok mnohem lepší, 15 procent očekává "trochu lepší" stav hospodářství na rozdíl od současnosti. Slovy "mnohem horší" naopak označilo vývoj ekonomiky v příštím roce 14 procent lidí.