jezy na Labi

- VLÁDA POČÍTÁ S VÝSTAVBOU JEZŮ NA LABI Program nové vlády počítá s urychlenou výstavbou dvou jezů, o které dopravci a ministerstvo dopravy již deset let vedou spor s ekology. Podle ministra dopravy Milana Šimonovského prohlášení nového kabinetu obsahuje větu "Vláda urychlí přípravu akce Zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi." Právníci ministerstva ale současně dospěli k závěru, že vláda podle platných zákonů nemůže v již probíhajícím územním řízení rozhodnout, zda je větším veřejným zájmem zajistit dopravu na Labi, nebo ochránit tamní přírodu. Zákon, který vládě tuto pravomoc dal, začal platit až letos, tedy poté, co územní řízení o stavbě jezů začalo.

- TRŽBY V MALOOBCHODĚ I SLUŽBÁCH ROSTLY V červnu se tržby v maloobchodě meziročně zvýšily o 3,7 procenta proti květnovému růstu 0,7 procenta. Chuť spotřebitelů utrácet podpořily slevy v obchodech. Po očistění o sezónní vlivy se tržby zvýšily o 1,9 procenta. Od loňského dubna se podle statistiků dynamicky zvyšují tržby v prodejnách s textilem a obuví. Letos v červnu vzrostly dokonce o 20,8 procenta. V motoristickém odvětví se tržby zvedly o 3,8 procenta, což byl nejvyšší meziroční růst tržeb od počátku roku. Lidé utráceli zejména za motorová vozidla. Letos v červnu za ně prodejci utržili o šest procent více než před rokem. Tržby za pohonné hmoty stouply o 3,8 procenta.

rozhlas dražší nebude

- CZECH TRADE VYDAL ADRESÁŘ VÝVOZCŮ Státní agentura na podporu obchodu CzechTrade vydala cizojazyčný adresář 1800 podniků s většinovým podílem na tuzemském exportu určený pro zahraniční zákazníky. Do výběru se dostaly firmy s tříletou vývozní historií a minimálním exportním obratem pět miliónů korun ročně. Prezentované firmy nestála účast nic, celkové náklady projektu činily 1,6 miliónu korun. Agentura vydala 100 tisíc CD s adresářem, kde jsou uvedeny podrobnosti o firmách (obrat exportu, historie, obor, kontakt a jiné).

- EVROPSKÉ FONDY POMOHOU I NOVÝM FIRMÁM Podporu z evropských fondů mohou využít také firmy, které nemají dostatek kapitálu. V jejich případě se však nejedná o dotace, ale o zvýhodněné úvěry od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Ta má v systému podpor na starosti právě půjčky podnikatelům, jejichž žádost o úvěr by neobstála v běžných kriteriích komerčních bank. Živnostníci velmi často neví, že v Českomoravské záruční a rozvojové bance mohou dosáhnout na půjčky, které by jinde nedostali. Pro tento typ podnikatelů má přitom ČMZRB v nabídce dva typy úvěrových programů, financovaných ze strukturálních fondů. Jde o Start a Kredit. Podrobné informace o všech podmínkách úvěrů financovaných ze strukturálních fondů jsou na webové stránce ČMZRB. Na stejné adrese jsou k dispozici i formuláře ke stažení.

- VLÁDA ODMÍTLA ZVÝŠENÍ ROZHLASOVÝCH POPLATKŮ Vláda odmítla novelu poslanců ČSSD, kteří chtěli touto cestou zvýšit rozhlasové poplatky z 37 na 45 korun měsíčně. Nesouhlasné stanovisko vyjádřil kabinet zejména proto, že koaliční poslanci již předložili komplexnější návrh, který má také zvýšit ze 75 na 100 korun televizní poplatky. Komplexnější návrh koaličních poslanců bude vláda projednávat příští týden. Autoři předlohy v důvodové zprávě připomínají, že poplatky se zvyšovaly naposledy v roce 1997, jejich současná úroveň patří podle nich k nejnižším v Evropě. Podle návrhu by je vláda v budoucnu měla zvyšovat automaticky v závislosti na inflaci.

pomalý růst ekonomiky

- STÁT BY MĚL MÍSTO PŮJČEK NOVOMANŽELŮM UVOLNIT NÁJEMNÉ Namísto podpory novomanželských půjček by měl stát spíš uvolnit nájemné, snížit daně a usnadnit mladým lidem přístup na trh práce. Shoduje se na tom většina analytiků. Tak by vláda mladým rodinám pomohla více než předvolebním rozdáváním peněz, tvrdí ekonomové. Novomanželské půjčky jsou pohrobkem socialismu, který se opět vynořil. Jinde v Evropě bychom jej hledali marně, řekl hlavní ekonom Patria Online David Marek. Mladým lidem by podle něj daleko více prospělo, kdyby nemuseli platit vysoké tržní nájemné, které je důsledkem regulace nájemného. Vláda se však k uvolnění nájemného stále nemůže odhodlat. Přínosnější než novomanželské půjčky by podle ekonomů také bylo snížení daňového zatížení a uvolnění příliš svazující pracovně-právní legislativy.

- ČR V REGIONU ROSTE NEJPOMALEJI ČR je dlouhodobě nejpomaleji rostoucí ekonomikou ve středoevropském regionu. Tuzemský ekonomický růst sice zrychluje, i tak ale ČR zůstane letos i v příštím roce na chvostu zemí střední Evropy, vyplývá ze studie ČSOB. Zatímco česká ekonomika letos podle odhadu ČSOB vzroste o 3,3 procenta, sousední Polsko si letos polepší o 6 procent. Slovenský HDP vzroste o 4,9 procenta, maďarský si připíše 3,6 procenta. V příštím roce by sice ekonomický růst v Česku měl zrychlit na 3,7 procenta, za Polskem a Slovenskem ale bude stále zaostávat. Se špatným stavem veřejných financí se potýkají s výjimkou Slovenska všechny země regionu, Česko má ale nejvyšší schodky v poměru k HDP. Předchozí vláda sice nastoupila cestu k ozdravění českých státních financí, podle ekonomů ale nedostatečně.

- VLÁDA CHCE INVESTOVAT DO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Nová vláda chce víc investovat do dopravní infrastruktury. Proti současným 44 miliardám korun, které letos Státní fond dopravní infrastruktury vydá na stavbu a opravy silnic, železnic a vodní infrastruktury, chce vláda v budoucnu na rozvoj dopravní sítě dávat ročně nejméně 50 miliard. Navýšení investic však vládě musí povolit EU. V případě, že stát překročí dohodnutý výdajový limit pro investice do dopravní infrastruktury, hrozí mu vysoké sankce ze strany EU. Podle pravidel EU stát nesmí užít mimorozpočtové zdroje například z privatizace na nic jiného než na snížení schodku veřejných rozpočtů. Ministr věří, že se vláda s EU dohodne. Jde totiž o výstavbu infrastruktury, kterou potřebuje nejen ČR, ale také unie.

- PŮJČKY RUČENÉ VLÁDOU MŮŽE ZÍSKAT VÍCE LIDÍ Banky už připravují plány na to, jak se zapojit do nového vládního hitu, novomanželských půjček. Politici uvažují o tom, že se stát mladým lidem za úvěry zaručí, což by byla ve finančních službách novinka. Banky v takovém případě slibují, že sleví ze svých nároků a půjčí peníze více lidem za nižší úrok. Bankám by odpadla starost s těmi, kteří své dluhy neplatí. Státní garance by pokryla riziko spojené s úvěrem a okruh žadatelů by se tak mohl rozšířit. Garance úvěrů sice v první chvíli vládu nic nestojí, ale jakmile by lidé přestali půjčky splácet, musela by za ně platit vláda ze státního rozpočtu.

DPH se měnit nebude

- PO POSÍLENÍ SPOLEČNOSTI ČEZ SE MŮŽE UVAŽOVAT O PRIVATIZACI Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban je připraven diskutovat o prodeji 16 procent akcií energetické společnosti ČEZ. On sám je stále proti tomuto prodeji, ale debata se podle něj vyloučit nedá. Celá společnost by se podle něj měla privatizovat poté, až se stane silným energetickým celkem ve střední a východní Evropě. Stát nyní ve firmě drží 67,6 procenta akcií. Prodej části akcií, který by podle odhadů mohl vynést asi 16 až 20 miliard korun, dlouhodobě podporuje ministr financí Bohuslav Sobotka. Ekonomický expert vlády Jan Mládek označil pokrok v privatizaci za jednu z priorit nové vlády. Podle Sobotky by měl stát k prodeji přistoupit pouze tehdy, pokud to pro něj bude výhodné, což však odmítl specifikovat.

- NÁKLADY NA NEZAMĚSTNANOST NELZE SNIŽOVAT Snížením nákladů, které stát vydává na aktivní politiku zaměstnanosti, by stát prodělal. Pokles nákladů na rekvalifikace a další typy aktivní podpory nezaměstnaných ročně o 325 milionů korun, tedy zhruba o deset procent, by v konečném efektu zatížil státní rozpočet o 480 milionů korun. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti loni činily 3,3 miliardy korun. Tyto prostředky pomáhají zvyšovat počet pracovních míst a tím pádem snižují náklady na vyplácení podpor v nezaměstnanosti i sociálních dávek a zvyšují odvody státu na sociální a zdravotní pojištění. Ministerstvo odhaduje, že pokud by stát snížil objem peněz na aktivní politiku o 325 milionů, nebylo by možné na pracovním trhu umístit 830 absolventů, 1740 uchazečů na společensky účelná pracovní místa a 14.560 uchazečů na veřejně prospěšné práce. Rekvalifikací by neprošlo 4240 lidí a 120 uchazečů se změněnou pracovní schopností by nezískalo práci v chráněných dílnách.

- SAZBY DPH SE PODLE JAHNA MĚNIT NEBUDOU Nová vláda zřejmě nebude hýbat se sazbami daně z přidané hodnoty, řekl vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Dřívější návrh bývalého ministra pro místní rozvoj a nynějšího ministra spravedlnosti Pavla Němce na přesun ubytovacích a stravovacích služeb do nižší sazby DPH se tak do vládního prohlášení s největší pravděpodobností nedostane a tyto služby budou nadále zdaněny sazbou 19 procent. Udržení snížené sazby DPH v ubytování ale podporuje i nový ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek, do jehož kompetence cestovní ruch spadá. Na podpoře přesunu DPH z ubytování zpět do pětiprocentní sazby se na jednání shodl s představiteli Asociace cestovních kanceláří. Žádná z okolních zemí nepracuje v ubytování s tak vysokou sazbou jako ČR, řekl ministr. Podle něho by udržení DPH v hotelech na pěti procentech mělo dlouhodobě pozitivní dopad na rozpočet.

- RŮST PRŮMYSLU POKRAČUJE Průmyslová výroba si v červnu připsala další významný meziroční růst o 15,1 procenta. Průmysl roste nepřetržitě již 22 měsíců, již čtvrtý měsíc přesáhl 10 procent. V červnu se opět dařilo základní kovovýrobě, hutím, výrobcům dopravních prostředků a také výrobě elektrických a optických přístrojů. Po sezónním očištění byla průmyslová v červnu 2004 meziměsíčně vyšší o 1,7 procenta. Významně roste i produktivita práce v průmyslu. Průměrná měsíční nominální mzda v červnu 2004 činila 17.583 Kč a meziročně vzrostla o 7,1 procenta. Průměrná hodinová mzda dosáhla 118,30 Kč a byla vyšší o 1,1 procenta. Produktivita práce vzrostla o 15,5 procenta, hodinová produktivita se zvýšila o 9,2 procenta a jednotkové mzdové náklady se snížily o 7,3 procenta. /

lékaři odcházejí do EU

- VYUŽÍVÁNÍ ÚČTU V EURECH JE DRAHÉ Devizové účty banky zřizují zpravidla zdarma, obvykle po předložení dvou průkazů totožnost. Peníze z nich Lze čerpat okamžitě, jakmile banka účet založí. Zájemce ale musí počítat s tím, že mu devizový účet banka Neotevře bez minimálního vkladu. Ten může být buď v cizí měně, nebo v odpovídající částce v korunách. Právě tento požadavek může otevření konta zkomplikovat, ne všechny banky se spokojí s počátečním vkladem v řádu stokorun. Při založení účtu v eurech je vhodné porovnat nejen měsíční poplatek, který si účtuje banka za jeho vedení, ale i za přístup k internetovému bankovnictví a za vydání platební karty. I to, zda banka vydává platební kartu k eurovému účtu. Platí, že v balíčku jsou služby levnější než jednotlivě.

- NA PENÍZE Z UNIE SE INFORMUJE TISÍCE PODNIKATELŮ Zájem průmyslových podnikatelů o informace týkající se peněz z fondů EU roste. Za první měsíc zodpověděla státní agentura CzechInvest přes 700 telefonických dotazů. Internetové stránky agentury navštívilo přes 16 000 osob. Šanci na získání evropských peněz si otestovalo pomocí tzv. služby prescoring bezmála 750 zájemců. Dotazy podnikatelů jsou s postupem času stále kvalifikovanější a odbornější. Nejčastěji se dotazy týkají věcí souvisejících s připravovanými projekty v rámci operačního programu Průmysl a podnikání. Internetovou stránku a zelenou linku CzechInvestu mohou podnikatelé využívat od 1. července. Na telefonické dotazy odpovídají odborníci od pondělí do pátku, v době od 9.00 do 13.00 hodin. Databázi dotačních titulů ze strukturálních fondů EU naleznete na portále eDotace.cz.

- Z PROGRAMU VLÁDY ZŘEJMĚ VYPADNOU PLOŠNÉ PŘÍDAVKY V programovém prohlášení vlády se pravděpodobně neobjeví slib plošných přídavků na děti. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to řekl poradce premiéra pro ekonomiku Jan Mládek. Opatření by stálo zhruba pět až šest miliard korun ročně, což podle něj není průchodné. Plošné přídavky by se podle Mládka daly zavést i tak, že by se současný objem peněz na dětské přídavky rozdělil mezi všechny děti. To by však podle něj znamenalo, že by některé přídavky poklesly a přídavky by dostali i ti, kteří je dosud neměli. Jedinou politicky únosnou variantou by bylo, kdyby všechny děti dostaly nejvyšší hladinu přídavků, uvedl. To by ale podle něj narušilo udržitelnost veřejných financí.

- LÉKAŘI ODCHÁZEJÍ DO EU Předseda Lékařského odborového klubu (LOK) Milan Kubka straší, že ve starých zemích EU našlo během tří měsíců po vstupu Česka do Unie uplatnění již dva tisíce z celkem 33 tisíců lékařů. Zda jsou tato čísla pravdivá, nikdo neví. Lékaři totiž nemusejí hlásit ani ministerstvu, ani úřadům práce, že našli práci v cizině. Nicméně Českou lékařskou komoru měsíčně žádá kolem třiceti lékařů o potvrzení profesní bezúhonnosti, které pro práci v cizině potřebují. Nejvíce to české specialisty táhne tam, kde je nejmenší jazyková bariéra. Z oborů proto vedou chirurgové, rentgenologové, anesteziologové či patologové a ze států Velká Británie a Německo. Jednoznačným motivem pro odchod jsou peníze: zatímco průměrný příjem českého lékaře se pohybuje kolem 33 tisíc korun měsíčně, v cizině dostanou zhruba pětkrát tolik.

- PODNIKATELÉ PODALI ZA VÍCE NEŽ MĚSÍC 259 ŽÁDOSTÍ O DOTACE Z EU Čeští podnikatelé podali od 1. července do 10. srpna 259 žádostí o dotace ze strukturálních fondů EU a 37 žádostí o zvýhodněný úvěr, který poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Největší zájem je o dotační program Rozvoj, který je zaměřený na nákup nových technologií. První peníze v rámci zvýhodněných úvěrů poskytne ČMZRB podle generálního ředitele Ladislava Macky v nejbližších dnech. Vedle programu Rozvoj (199 žádostí) měly ohlas ještě programy Marketing (24 žádostí) a Inovace (25 žádostí), podporující rozvoj inovací výrobků, technologií a služeb. Naopak jen jedna žádost přišla na dotaci zaměřenou na úspory energií a na výstavbu a rekonstrukci školicích středisek. Žádostí o zvýhodněné úvěry ČMZRB je zatím 37.

vyšší daně pro střední třídu

- PRIVATIZACE ČEZU A TELECOMU MUSÍ POKRAČOVAT Kabinet by chtěl pokročit v plánované privatizaci a za své priority považuje prodej podílů v ČEZ a v Českém Telecomu. Za prodej většinového podílu Telecomu by mohla vláda získat přes 50 miliard korun. V případě společnosti ČEZ plánuje kabinet prodej asi 16 procent akcií, za které chce získat přes 20 miliard korun. Považuje se za vhodné prodat akcie na veřejných trzích. Načasování prodeje ale bude záviset především na tom, zda bude ČEZ úspěšný na Slovensku. Slováci nyní privatizují Slovenské elektrárne a ČEZ je jedním z pěti zájemců.

- MMR CHCE NECHAT DPH U VÝSTAVBY BYTŮ NA 5 PROCENTECH Ministerstvo pro místní rozvoj uvažuje o cestách, jak ponechat daň z přidané hodnoty na výstavbu a rekonstrukce bytů v nižší sazbě. V současné době platí pětiprocentní sazba, od roku 2008 by se však DPH měla kvůli vstupu do EU zvýšit na 19 procent. I v EU existuje podporované bydlení. Zvýšení DPH by bytovou výstavbu zdražilo a méně lidí by tak dosáhlo na nové bydlení. MMR by přitom chtělo, aby se ročně postavilo kolem 50.000 bytů. Loni firmy zahájily stavbu zhruba 36.000 bytů. Výstavbu bytů chce ministerstvo podpořit zejména pro lidi se středními a nižšími příjmy, kteří si nemohou vzít hypotéku. Měl by jim pomoci zákon o družstevní výstavbě, o kterém by vláda mohla jednat v září.

- VLÁDA CHCE ZVÝŠIT DANĚ STŘEDNÍ TŘÍDĚ Lidé, kteří vydělávají více než 25 tisíc měsíčně, se od nastupujícího kabinetu dočkají vyšších daní z příjmů. Ti, jejichž plat této hranice nedosáhne, naopak na daních ušetří. Člověk s velmi nízkým platem od státu dostane ještě doplacen daňový bonus, tedy v podstatě novou sociální dávku. Tak vypadá sociální a daňová strategie nové vlády, od níž si slibuje, že lidem s nízkými příjmy se práce vyplatí víc než život na sociálních dávkách. Vláda nezvedne lidem s vyššími platy daně vzestupem sazby, ale změnou odpočtů. Zruší možnost odečíst si od daní částku 38 tisíc korun ročně. Na tento odpočet má nárok každý, kdo pracuje bez ohledu na výši příjmu. Nahradí ji naopak daňovým bonusem, o nějž se sníží až skutečná daň. Zatím není jasné, jak bude tento bonus vysoký, uvažuje se o necelých 10 tisících korun měsíčně. Při této částce by lidé s platem pod dvacet pět tisíc korun ušetřili zhruba 3800 korun měsíčně.

- FIRMY Z UNIE SE UCHÁZEJÍ O ČESKÉ ZAKÁZKY Do výběrových řízení se již hlásí firmy z Irska, Portugalska, Francie nebo Německa. Stejně tak české podniky mohou zamířit do zahraničí. Konsorcium firem Seven partners z italské Padovy a AL9000Limited z anglického Londýna bude zastupovat Zlínský kraj v Bruselu. Kraj dal zahraničnímu konsorciu přednost před tuzemskými zájemci, za služby zaplatí za letošní a příští rok téměř čtyři a půl miliónu korun. Jde o první případ, kdy po vstupu země do unie vyhrála veřejnou zakázku firma z unie. Další desítky podniků z EU se do tuzemských tendrů nyní hlásí. Od začátku května jim to umožňuje nový zákon o veřejných zakázkách. Konkurence v boji o peníze se tak zostřuje především u velkých stavebních projektů, jako jsou čistírny odpadních vod, zájem je ale i o poradenství a další služby.

nůžky chudoby se stále otvírají

- ZAKÁZKY Z UNIE JE POTŘEBA UMĚT HLEDAT Prvním krokem k úspěšnému získání veřejné zakázky v EU je dokázat ji najít. Podle agentury CzechTrade, je snahou EU, aby zakázky hrazené z veřejných prostředků byly pro zadavatele efektivní. Stejně důležitá je i jejich transparentnost. Průhlednost by mělo zvětšit i zveřejňování údajů o veřejných zakázkách v informačním systému SIMAP. Těžištěm SIMAP je databáze Tenders electronic daily (TED) na adrese ted.publications.eu.int. Ta obsahuje kompletní informace o dostupných zakázkách. Dokumenty jsou vždy v jednom z úředních jazyků EU, stručné popisy zakázek pak ve všech jazycích včetně češtiny. Kromě veřejných zakázek jsou zde i kontrakty nabízené v sektorech voda, energie, telekomunikace a doprava.

- ROLNÍCI VSADILI NA VÝVOZ Sto dní členství v EU posílilo pozice tuzemských rolníků. Například jatečný skot nebo prasata jsou v ČR podstatně levnější než v západní Evropě - u prasat byl třeba v červnu rozdíl oproti Německu více než 20 procent. Například tuzemské ceny kuřat nebo másla jsou však už se západními srovnatelné. Rozhodující v příštích měsících bude, jak se začnou vyvíjet ceny obilí. Rolníci se snaží vyhnat ceny co nejvýš, protože doma i v zahraničí se letos čeká velká úroda. Na vyšších cenách agrární produkce v ČR mají zájem i farmáři ze Západu, především z Německa a Rakouska. Těm totiž levnější dovozy z Východu nepříjemně konkurují. Ceny zemědělské produkce na domácím trhu - stejně tak jako v Polsku, Maďarsku či na Slovensku - se budou postupně blížit těm západním. Ty zase kvůli konkurenci trochu poklesnou.

- RRTV SE CHCE SOUDIT KVŮLI SPORU S ČTÚ Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) se chce obrátit na Ústavní soud kvůli kompetenčnímu sporu s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) o udělování kmitočtů pro digitální vysílání. Rada, která sama podle zákona nemůže podat žalobu, dá proto podnět nejvyšší státní zástupkyni. Šéf ČTÚ David Stádník však míní, že jeho úřad do kompetencí vysílací rady nezasáhl. ČTÚ přidělil kmitočty v éteru třem společnostem, které provozují zkušební digitální vysílání. Podle vysílací rady je však toto rozhodnutí v rozporu se zákonem, neboť kmitočty jsou součástí vysílacích licencí, jež uděluje právě RRTV. Předseda ČTÚ David Stádník s tímto postupem nesouhlasí.

- VLÁDA CHCE ŘADU OPATŘENÍ FINANCOVAT Z FONDU BYDLENÍ Vláda chce řadu opatření a podpor, jež by měly být součástí jejího programového prohlášení, platit z fondu rozvoje bydlení, který není součástí státního rozpočtu. Takto by kabinet mohl financovat například novomanželské půjčky na bydlení, řekl vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Vláda by tak mohla vydat více miliard, aniž by zvýšila schodek rozpočtu. Přísnější vyplácení sociálních dávek by zase mělo umožnit v příštím roce zvýšení životního minima a tím i některých dávek. Proti návrhům na další utrácení je však ministr financí Bohuslav Sobotka. Ten po jednání s Jahnem, ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem a ministrem bez portfeje Jaroslavem Burešem vyjádřil přesvědčení, že programové prohlášení ještě dozná změn. Každý ministr, který navrhuje další úlevy a výhody, by podle něj měl zároveň říct, kde bude škrtat, aby získal volné prostředky.

- ROZDÍLY MEZI NEJHŮŘE A NEJLÉPE PLACENÝMI LIDMI ROSTOU Rozdíly mezi nejhůře a nejlépe placenými lidmi rok od roku rostou. Přibývá lidí na vrcholku mzdového žebříčku a stejně tak houstnou řady zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou. Výdělky rostou hlavně nejlépe placeným zaměstnancům. Když se sečte veškerý majetek, vlastní z něj pětina nejbohatších Čechů 35 procent, zatímco pětina nejchudších vlastní jen 10 procent bohatství. ČR přesto patří v mezinárodním srovnání k zemím, kde jsou rozdíly mezi lidmi nejmenší. V roce 2000 bralo měsíčně víc než 40.000 korun necelých 60.000 lidí. Nyní je to už dvakrát tolik. Stále víc lidí se ocitá pod úrovní, která je v ekonomice počítána jako průměrná. V roce 2000 pobíralo podprůměrnou mzdu 65 procent zaměstnanců v soukromých firmách, dnes je jich o 25.000 víc. Průměrná mzda překročila v letošním prvním čtvrtletí 16.700 korun.