nezaměstnanost nad 10%

- MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI VZROSTLA NA 10,1 PROCENTA Míra nezaměstnanosti v červenci vzrostla na 10,1 procenta z červnových 9,9 procenta. Bez práce bylo na konci července 532.128 lidí. Podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO), kterou se řídí většina členských států EU a kterou nově začalo používat i MPSV, byla nezaměstnanost nižší a činila 9,2 procenta. V červnu činila nezaměstnanost podle metodiky ILO 8,8 procenta. Nově se mezi nezaměstnané nepočítají lidé, kteří jsou sice vedeni ve složkách úřadů práce, ale do zaměstnání nemohou nastoupit ihned. Míra registrované nezaměstnanosti žen byla 11,1 procenta a mužů 7,7 procenta. Úřady práce evidovaly k 31. červenci 45.737 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 11,6 uchazeče.

- INFLACE ROSTLA NEJRYCHLEJI ZA DVA ROKY Ceny zboží a služeb v červenci opět zrychlily tempo růstu a meziročně stouply o 3,2 procenta, nejvíce za dva roky. Za vyšší inflací stojí sezónní efekty, shodují se analytici. Jde o nejvyšší meziroční růst od května 2002. Proti červnu si připsaly 0,4 procenta. Za červencovým růstem stojí hlavně zdražení letních dovolených. Analytici čekali meziroční růst o 3,1 procenta a meziměsíční o 0,3 procenta. V meziměsíčním srovnání rostly ceny služeb a ceny zboží klesaly. Zatímco ceny zboží úhrnem klesly o půl procenta, ceny služeb o 1,6 procenta vzrostly. Růst cenové hladiny ovlivnilo i bydlení. Vzrostly totiž úhrady placené v družstevních bytech a bytech vlastníků. V důsledku lednové změny spotřební daně pokračoval také růst cen tabákových výrobků.

- PALAS SLÍBIL ZAJIŠTĚNÍ DOTACÍ A OCHRANU ZÁJMŮ ZEMĚDĚLCŮ V BRUSELU Zajištění slíbených agrárních dotací a ochrana zájmů českých rolníků v Bruselu bude - to jsou hlavní témata další politiky staronového ministra zemědělství Jaroslava Palase. Kromě toho se Palas chystá dokončit přesuny majetku v některých agropotravinářských firmách, případně je dovést až k privatizaci. To začal plánovat už ve svém předchozím funkčním období. Právě způsob privatizace firem je ovšem hlavní výhradou, kterou vůči Palasovi mají i agrární podnikatelé. Většina zemědělců oceňuje na opětném jmenování Palase především to, že nehrozí nebezpečí změn v systému, na který si již navykají. Právě zemědělství je totiž nejvíce svázáno předpisy a ovlivněno dotacemi. /http://www.ihned.cz/

půjčka na dálnici

- K DEREGULACI NÁJMŮ DOJDE BĚHEM PĚTI AŽ SEDMI LET Deregulaci nájemného je podle nového ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka možné uskutečnit během následujících pěti až sedmi let. V příštích dvou letech by se nájemné mělo zvyšovat jen mírně nad roční míru inflace. Ta se odhaduje zhruba na tři procenta. Majitelé domů uvádějí, že by v takovém případě nadále neměli peníze ani na opravy. Zvyšování nájmů pouze mírně nad výši inflace by podle hlavní ekonomky Next Finance Markéty Šichtařové znamenalo zachování současného stavu na trhu s bydlením. Podle ní stát na majitele domů neoprávněně přesouvá vlastní zodpovědnost za ochranu sociálně slabších obyvatel. Zvyšování nájemného o inflaci je minimální úroveň, od které by růst nájmů měl začít, uvedla.

- ČR SI MŮŽE PŮJČIT NA DOSTAVBU DÁLNICE D8 ČR si může vzít od Evropské investiční banky úvěr 12 miliard korun na dostavbu dálnice D8 z Trmic na hranice ČR s Německem. Poté, co vládní návrh zákona podpořily obě komory parlamentu s předlohou souhlasil také prezident Václav Klaus. Půjčka má pokrýt přes 60 procent nákladů stavby. Z vnitrostátního hlediska má dálnice D8 propojit Prahu s krajským městem Ústí nad Labem a s navazující podkrušnohorskou aglomerací. Bude součástí koridoru vedoucího z Berlína přes Drážďany, Prahu, Bratislavu, Györ, Budapešť, Arad, Craiovu, Sofii a Plovdiv do Istanbulu. Silnice se napojí na německou dálnici A17. Celková délka dálnice D8 je 92 kilometrů. Z toho délka úseku mezi Trmicemi a státní hranicí činí 23,3 kilometru.

- PREZIDENT PODEPSAL I DALŠÍ ZÁKONY Klausův podpis je také pod dílčí novelou zákona o ochraně průmyslových vzorů a zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Prezident podepsal rovněž novelu vysokoškolského zákona, která dává právo zakládat soukromé vysoké školy v ČR i organizacím ze zemí Evropské unie. Zřizovat v tuzemsku soukromé vysoké školy a žádat o akreditaci pro studijní programy zatím mohou jen domácí subjekty, i když už současná legislativa by výjimky ve prospěch organizací ze zemí EU umožnila. Přesto kabinet raději předložil samostatnou novelu.

češi do Japonska

- OBCHODNÍ BILANCE ČR SKONČILA PŘEKVAPIVÝM PŘEBYTKEM Zahraniční obchod ČR skončil v červnu překvapivě přebytkem 0,9 miliardy korun. Vývoz vzrostl meziročně o 33,6 procenta a dovoz o 28,8 procenta. Analytici očekávali schodek kolem tří miliardy korun. Nejvíce se v červnu zlepšila bilance obchodu s díly a příslušenstvím motorových vozidel. V květnu byl zahraniční obchod ve schodku 0,9 miliardy korun. Před rokem v červnu zahraniční obchod vykázal schodek 3,4 miliardy korun. Letos v 1. pololetí se schodek meziročně snížil o 5,7 miliardy korun na 11,7 miliardy korun. Vývoz za prvních šest měsíců meziročně vzrostl o 21,6 procenta a dovoz o 20,2 procenta.

- VYŠŠÍ ÚRODA POTRAVINY NEZLEVNÍ Letos se rolníkům úroda po loňské hubenější sklizni vydaří - ceny jejich produkce a potažmo potravin by tak měly spadnout. Tak by aspoň velely standardní zákony trhu, nabídka a poptávka. Spotřebitelé si však o zlevňování mohou nechat jen zdát. Díky vstupu do EU totiž pro rolníky platí regulace agrárního trhu, která produkci uměle zdražuje. Nabízí rolníkům minimální výkupní ceny, odsává z trhu přebytky, které by zlevnění umožnily. Evropská unie totiž například u obilí zaručuje, že každý rok, aniž by to vyhlašovala, mohou sedláci prodat úrodu státu. Od 1. listopadu do 31. května platí cena 101,31 eura za tunu pšenice nebo ječmene. Unie různým způsobem reguluje trh s několika desítkami druhů zemědělských výrobků - mlékem či masem počínaje a cukrem nebo obilím konče.

- ČESKÝM FIRMÁM SE OTEVÍRAJÍ CESTY DO JAPONSKA Firmy mají šanci prosadit se v Japonsku. Letos poprvé se mohou účastnit programu EU Gateway to Japan. V jeho rámci se firmy účastní týdenních obchodních misí v Japonsku. Většinu nákladů na prezentaci hradí Evropská komise. Program organizuje evropská asociace obchodních komor Eurochambers. Účastnit se mohou podniky s méně než 250 zaměstnanci a obratem menším než 50 miliónů eur. Uchazeč by měl mít nejméně dvouletou zkušenost s vývozem a vypracovanou strategii pro japonský trh. Musí nabízet finální výrobky z odvětví: zdravotnické výrobky, informační technologie, ekologické technologie, vybavení domácnosti, stavební materiály, potraviny a nápoje, vybavení pro pobyt v přírodě nebo móda pro mladé. V každém oboru se v Japonsku koná jedna akce ročně. Firmy se hlásí u národního koordinátora, kterým je v ČR HK ČR.

- VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNICE V ČR Vysokorychlostní železnice by se v ČR mohla začít budovat ve 20. letech tohoto století. Uvažuje se o 700 kilometrech tratí pro rychlovlaky, které by zde mohly jezdit až 300kilometrovou rychlostí. Výstavba by mohla podle současných odhadů stát kolem 350 miliard korun. Vysokorychlostní tratě by vedly ve zcela nových trasách, a nevyužívaly by tedy současné rychlostní koridory. Ty totiž na českém území vznikaly v letech 1839 až 1872 a až na výjimky zůstávají po modernizaci v původní stopě. Nelze tak na nich ani po rekonstrukci dosáhnout rychlosti vyšší než 160 kilometrů v hodině. K tomu, aby byla v budoucnu dráha konkurenceschopná s ostatními druhy dopravy, bude podle Českých drah potřeba postavit nové tratě pro vyšší rychlosti.

pozastavené fondy z EU

- RUSKÉ CESTOVNÍ KANCELÁŘE SI STĚŽUJÍ ČESKÉMU PREZIDENTOVI Ruské cestovní kanceláře si stěžují prezidentu Václavu Klausovi na pomalé vydávání víz na českém konzulátu v Moskvě. Napsaly českému prezidentovi otevřený dopis, v němž ho žádají, aby se zasadil o zrychlení a zjednodušení vízové procedury. České ministerstvo zahraničí kritiku odmítá. Ruským cestovním kancelářím vadí údajné přehnané byrokratické překážky na českém konzulátu v Moskvě. V dopise prezidentovi upozorňují, že zavedení víz v roce 2001 způsobilo Česku ekonomickou ztrátu 19 miliard korun. Ministerstvo zahraničí kritiku ruských podnikatelů odmítá. Ruské cestovní kanceláře prý podávají žádosti na poslední chvíli a den před odjezdem turistů požadují vydání tisíců víz, což není v silách úřadu.

- VĚTŠINA ÚŘADŮ ZATÍM NEPODALA NÁVRH ROZPOČTU Většina úřadů zatím neposlala ministerstvu financí svůj návrh rozpočtu na příští rok. Termín jim skončil v pátek, odpoledne však obdržel resort financí pouze návrhy ministerstev dopravy, obrany a spravedlnosti. Podrobné představy o hospodaření přišly také od několika menších úřadů. Za opoždění nehrozí žádné sankce. Úředníci ministra financí Bohuslava Sobotky mají plán hospodaření od Úřadu vlády, Úřadu průmyslového vlastnictví, Energetického regulačního úřadu, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Veřejného ochránce práv a Akademie věd. Pokud by ministerstva i další úřady podání svých návrhů zdržovala, MF by se je snažilo popohnat. Všechny došlé dokumenty bude resort tento týden analyzovat, a poté zjistí, jaké jsou dodatečné požadavky. Následně zahájí s jednotlivými resorty jednání.

- ČR HROZÍ ZASTAVENÍ PENĚZ I Z DALŠÍCH FONDŮ EU ČR hrozí pozastavení přílivu peněz i z dalších fondů Evropské unie. V září by měly být známy výsledky auditu, který si kvůli čerpání peněz z EU nechalo vypracovat ministerstvo financí. Dosavadní výsledky jsou údajně špatné a pokud by tak dopadl celý audit, Brusel by na to reagoval pozastavením zálohových plateb a dalších peněz. Ministerstvo financí to však popírá. Evropská komise již 4. srpna pozastavila čerpání asi dvou miliard korun z předvstupního fondu Phare. Podle mluvčí zastoupení Evropské komise v ČR Kathariny Schnurbeinové nedodala ČR všechny potřebné informace. Ministerstvo financí však tvrdí, že audit nebude mít přímý vliv na čerpání. Audit je prý národní iniciativa, komise jej nechtěla.

- MZE CHCE REGULAČNÍ ÚŘAD PRO VODOVODY A KANALIZACE Ministerstvo zemědělství zvažuje zřízení dalšího regulačního úřadu, který by dohlížel nad vodovody a kanalizacemi. Ty dosud na rozdíl od jiných síťových odvětví, jako jsou telekomunikace či energetika, nemají vlastní regulační orgán. Oficiálním posláním regulátora, jehož název by zřejmě zněl Regulační institut vodovodů a kanalizací, by bylo pomáhat obcím zkvalitnit hospodaření s vodou. Vše je zatím ve stádiu příprav. Zřízení regulačního úřadu má být zapracováno do novely zákona o vodovodech a kanalizacích. Úřad by měl vyřešit i situaci, která vznikne v příštím roce po zániku Fondu národního majetku, jenž vlastní zlaté akcie ve 28 vodárenských firmách. Akcie by měl převzít právě nový regulátor.

schodek rozpočtu bude nižší

- FIRMY MAJÍ OBAVY Z DALŠÍHO OSLABENÍ DOLARU Když se v dubnu před dvěma lety dostal kurs na dohled hranice 33 Kč za dolar, volání exportérů po záchraně českého vývozu se projevilo vytvořením Trutnovské výzvy. Tu nakonec podepsalo přes 230 českých exportérů. Nyní se kurs už několikrát snažil dotknout "magické" hranice 25 Kč/USD - a exportéři mlčí. Silná koruna je dnes významným faktorem, který dosud tlumil rostoucí ceny ropy - a tu jako vstupní surovinu přímo nebo zprostředkovaně využívají všechny firmy včetně vývozců. Přímé dopady dolarových výkyvů na české firmy jsou však různé. Některým téměř nevadí, jiní se obávají, že je slabý dolar nakonec může zlikvidovat. Například zajištění proti kursovým rizikům je možné pouze u náhlých a krátkodobých poklesů, při dlouhodobějším trendu znamená jen odklad dopadu posilující měny.

- O STRUKTURÁLNÍ FONDY EU JE VELKÝ ZÁJEM Tři měsíce po vstupu do unie zaplavily podatelny příslušných ministerstev v Česku, ale i v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku tuny nových žádostí. České obce a neziskové organizace mohly do konce července požádat o první povstupní peníze na projekty, které mají v regionu podpořit cestovní ruch či vytvořit nová pracovní místa. Na Společný regionální operační program (SROP), pod nějž tyto projekty spadají, Brusel jen pro letošek vyčlenil 3,2 miliardy korun. Unie hradí až 75 procent veškerých nákladů. Na Ministerstvo pro místní rozvoj nakonec přišlo celkem 383 žádostí. O kolik peněz ze strukturálních fondů požádaly obce z Česka zatím Ministerstvo pro místní rozvoj spočítáno nemá.

- FIRMY SI STĚŽUJÍ NA ANTISPAMOVÝ ZÁKON Na nový antispamový zákon si stěžují firmy, nabízející emailové schránky zdarma. Ty totiž vydělávají i na reklamách, přiložených ke každé odesílané zprávě. Podle nového zákona musí ovšem se zasláním reklamy předem souhlasit i příjemce zprávy, což například portál Centrum.cz podle spolumajitele Oldřicha Bajera nemůže zaručit. Stejný problém se týká i reklamy zasílané na mobily - Eurotel ke zprávám odeslaným z webu připojuje rovněž několikařádkovou reklamu. Zákon umožňuje trestat spamery až 10miliónovou pokutou, mluvčí Ministerstva informatiky Klára Volná ale firmy uklidňuje, že tato forma reklamy nebude za porušení zákona považována.

- SCHODEK ROZPOČTU BUDE PODLE GROSSE NIŽŠÍ Schodek státního rozpočtu na příští rok bude nižší než se uvádí, a to přibližně o 11 miliard korun. Řekl to premiér Stanislav Gross v reakci na nedělní kritiku prezidenta Václava Klause. Prezident Klaus řekl, že Grossova vláda by měla přehodnotit navrhovaný rozpočet směrem k větším škrtům. Rozpočet na rok 2005 by podle zatím platných koaličních dohod neměl překročit 94 miliard korun. Termín odevzdání návrhu státního rozpočtu do parlamentu připadá na druhou polovinu září. Gross řekl, že nechce připustit rozpočtové provizorium. V minulosti se v době provizoria postupovalo podle návrhu rozpočtu, kdežto nyní by to bylo podle rozpočtu na předchozí rok. Z tohoto důvodu by podle premiéra nešla uskutečnit většina nových výdajů, včetně těch, které souvisejí s členstvím v EU a spolufinancováním evropských projektů.

- MMR ŽÁDÁ O ZVÝŠENÍ SVÉHO ROZPOČTU O 1,75 MILIARD KORUN Ministerstvo pro místní rozvoj žádá o zvýšení svého rozpočtu na příští rok zhruba o 1,75 miliardy korun nad vládou stanovených 3,1 miliardy korun. Žádost již odeslalo ministerstvu financí. Letos ministerstvo hospodaří se zhruba pěti miliardami korun. Z částky 1,75 miliardy korun by mělo jít 600 milionů korun na odstraňování povodňových škod z roku 2002. Další prostředky jsou určeny například na programy spolufinancované z fondů EU. O peníze nad vládou stanovený rámec žádají i ministerstvo průmyslu a obchodu, školství, vnitra nebo spravedlnosti.

- INVESTOREM ROKU 2003 JE FIRMA DHL Agentura Czechinvest vykazuje za rok 2003 zisk pro českou ekonomiku v roce 2003 z přímých investic ze zahraničí v celkové hodnotě 1,2 miliardy dolarů (tj. skoro 38 mld. Kč). Bylo to o 7 miliard více než v roce 2002. Zásluhou 60 investičních projektů vzniklo téměř 12 tisíc nových pracovních míst. Zahraničním investorem s největším ekonomickým přínosem pro českou ekonomiku byla za rok 2003 vyhlášena logistická firma DHL. Tato firma buduje v Praze-Chodově poblíž dálnice D1 evropské servisní a logistické centrum za 5,8 mld.Kč, a vytvoří 866 nových pracovních míst. Druhým největším investorem v loňském roce byla firma Exxon Mobil. Ta zřídila v Praze centrum služeb za 2,4 miliardy korun, a to přineslo 1300 pracovních míst. Třetí byl za loňský rok výrobce klimatizačního zařízení Daikin, který v Plzni investoval tři miliardy korun a vytvořil pracovní příležitost pro 430 lidí. /http://www.ihned.cz/

nezaměstnanost pod 8%

- FIRMY DOSTANOU ZA VYTVOŘENÍ NOVÝCH MÍST TUČNÉ DOTACE Podnikatelé, kteří dokážou v oblastech s vyšší než čtrnáctiprocentní mírou nezaměstnanosti vytvořit alespoň deset nových pracovních míst, se mohou těšit na tučnou finanční dotaci od státu. Umožňuje to nový program státní agentury CzechInvest zaměřený na podporu tvorby nových pracovních příležitostí v regionech, kde je nejvíce nezaměstnaných. Pozornost většího počtu investorů by se tak ještě více mohla obrátit k severozápadu Čech, severní Moravě a Hodonínsku. Dotaci 200 tisíc korun na jedno nově vytvořené pracovní místo a až 30 tisíc korun na rekvalifikaci a školení zaměstnanců tam nyní mohou firmy získat snadněji než doposud.

- JAHN: NEZAMĚSTNANOST BY MOHLA DO DVOU LET KLESNOUT NA OSM PROCENT Míra nezaměstnanosti by v České republice mohla do dvou let klesnout na osm procent, řekl v rozhovoru vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Za klíč k jejímu snížení označil zlepšení podmínek pro podnikatele a větší pružnost na trhu práce. Ani současný stav, kdy je bez práce každý desátý člověk, však nepovažuje ve srovnání s okolními zeměmi za špatný. K poklesu nezaměstnanosti může přispět snížení sociálních dávek, větší kontrola nebo zavádění systému veřejně prospěšných prací. Část nezaměstnaných podle Jahna nikdy pracovat nebude, další část se dá kvůli špatné kvalifikaci zaměstnat jen obtížně a někteří zneužívají sociální systém a pracují v šedé ekonomice.

- PODPORA PODNIKÁNÍ MŮŽE ZVÝŠIT RŮST HDP NA ČTYŘI AŽ ŠEST PCT Zlepšení podnikatelského prostředí by mohlo české ekonomice pomoci zrychlit tempo růstu na čtyři až šest procent z nynějších tří procent ročně. V rozhovoru to řekl čerstvě jmenovaný místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn. Za hlavní riziko pro růst HDP označil silný kurz koruny. Na adresu České národní banky pak uvedl, že by neměla zvyšovat úrokové sazby příliš razantně, aby nastartovaný růst ekonomiky neudusila. Čtyřiatřicetiletý nestraník Jahn je jedním z nováčků koaliční vlády, kterou oficiálně jmenoval prezident Václav Klaus. Sněmovnu chce nový kabinet požádat o důvěru 24. srpna.

hrozí stávka v DP

- PLATY ŠÉFŮ ČNB ROSTLY DVAKRÁT RYCHLEJI NEŽ PRŮMĚRNÁ MZDA Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma byl loni nejlépe placeným státním úředníkem. Tůma si na svůj účet připsal včetně odměn 299.000 korun hrubého měsíčně, po zaplacení daní mu zbylo 184.000 korun. V porovnání s rokem 2002 si bankéři polepšili téměř o 14 procent. Průměrná mzda v České republice přitom rostla poloviční rychlostí, ale i tak vzbudila u ČNB nevoli, že je to příliš. Ve světě se platy centrálních bankéřů i několikanásobně liší. Šéf nejmocnější americké centrální banky Alan Greenspan se musí měsíčně spokojit po přepočtení s 374.000 korunami. V žebříčku se tak drží jen těsně nad Tůmou. Úplné srovnání však není možné, protože řada centrálních bank platy svých šéfů tají.

- ODBORY DP V PRAZE HROZÍ STÁVKOU, DŮVODEM JSOU MZDY A PROPOUŠTĚNÍ Tři odborová sdružení pražských Dopravních podniků vyhlásila stávkovou pohotovost, protože nesouhlasí se mzdovou a personální politikou. Stěžují si na neprůhledné nakládání s financemi a nekoncepční propouštění zaměstnanců. Předseda pražských autobusových odborů Stanislav Havrlík řekl, že jsou připraveni vyjednávat. Vedení podniků ovšem považuje stávkovou pohotovost za neadekvátní. Odborům vadí především způsob nakládání s finanční rezervou Dopravních podniků vzniklou kvůli opožděnému podepsání kolektivní smlouvy. Nová smlouva platí od začátku července a zaručuje pracovníkům tarifní nárůst měsíčních mezd o 1000 korun.

- SOUD ZAMÍTL UZNAT NÁHRADU ŠKODY Z NÁJMU DVĚMA MAJITELŮM V PRAZE Dva spoluvlastníci nájemního domu v Praze neuspěli u Obvodního soudu pro Prahu 1 s žalobou na stát o náhradu škody, která jim podle nich vznikla stanovením maximální hranice nájemného z bytu. Ministerstvo financí, které majitelé žalovali, tvrdí, že není důvod k uznání škody. Majitelé Jiří Ryba a Hana Maříková se chtějí odvolat k městskému soudu. Obvodní soud tak dal za pravdu ministerstvu, podle kterého stát neporušil právní povinnost a žalobcům se nepodařilo prokázat souvislost mezi škodou a jednáním státu. Ministerstvo je také přesvědčeno, že majitelé domů v republice mohou z nájemného hradit náklady i dosahovat zisk.