VYŠŠÍ ŽIVOTNOST

- VYŠŠÍ ŽIVOTNOST ZPŮSOBUJE PROBLÉMY PENZIJNÍM FONDŮM Penzijní fondy budou zřejmě svým klientům vyplácet nižší doživotní penze. Ty vypočítávají podle speciálních úmrtnostních tabulek, které však předpokládají delší dobu dožití než oficiální čísla Českého statistického úřadu. Důvodem je především prodlužující se doba života a fakt, že se účastníci penzijního připojištění dožívají vyššího věku než celková populace ČR. Pokud by fondy nezohledňovaly očekávanou délku života, mohly by lidem při odchodu do důchodu slibovat plnění, kterého nejsou schopny dosáhnout. V případě užití nevhodných úmrtnostních tabulek by bylo nutné vyplácet více peněz, než je reálně naspořeno, což by šlo na vrub výnosů aktivních klientů.

- ZAVEDENÍ REGISTRAČNÍCH POKLADEN BY MĚLO BÝT PŘIJATO DO KOCE ROKU Zákon o zavedení registračních pokladen s fiskální pamětí by měla sněmovna přijmout ještě do konce letošního roku. Neznamená to ale, že by živnostníci byli povinni pokladny do svých obchodů hned zavést. Účinnost zákona bude zřejmě až od počátku roku 2007. Předlohu by měla sněmovna schvalovat v polovině prosince. Druhým sněmovním čtením prošel zákon 24. listopadu. Před hlasováním je ale několik termínů, od kdy by měly být pokladny povinné. Například sněmovní rozpočtový výbor navrhuje zavést pokladny od počátku roku 2007. Hlasovat se má i o termínu 1. ledna 2008 a 1. července 2006.

- KUPONOVÁ PRIVATIZACE SLAVÍ DESÁTÉ VÝROČÍ Po deseti letech od konce privatizace za ní zůstalo původně i kolem sedmi milionů akcionářů. Většina lidí již cenné papíry prodala. Středisko cenných papírů nyní eviduje zhruba dva miliony účtů, ovšem se zlomkem majetku. Stát privatizoval kuponovou metodou ve dvou vlnách částečně či úplně takřka dvě tisícovky podniků včetně Českého Telecomu, České spořitelny, ČEZ, Čokoládoven, IPB, IPS, Komerční banky, Nové huti, OKD či Škody Plzeň. Celý proces skončil završením druhé vlny 3. prosince 1994. První vlna se rozjela již na jaře o dva roky dříve na území tehdejší federace. V celé ČSFR se nabízel majetek za 299,4 miliardy Kč, z toho v ČR za 212,5 miliardy a na Slovensku za 86,9 miliardy. Odstátňovalo se 1491 firem, z toho v ČR 988.

- DOPADY ELEKTŘINY NA ŽIVOTY LIDÍ Vědci poprvé v ČR zjišťovali ekonomické dopady provozu uhelných elektráren na zdraví lidí a životní prostředí. Před dvěma lety vyrobily uhelné elektrárny v ČR proud za 50 miliard korun. Elektřina z nich však ve skutečnosti přišla na více než dvojnásobek - přes 60 miliard stály dopady na průměrnou délku života, zdraví lidí, životní prostředí. Tuto "neviditelnou" vypočítali odborníci z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí a Vysoké školy ekonomické. V roce 2002 se v uhelných elektrárnách vyrobily dvě třetiny veškeré tuzemské elektřiny. Tento "komfort" stál každého občana republiky v průměru 5700 korun. Jinak řečeno, 2,5 procenta HDP. MŽP po zveřejnění studie oznámilo, že ji použije jako jeden z podkladů při jednání o podobě ekologické daňové reformy, k níž se ČR zavázalo vstupem do EU. Smyslem reformy je zdražit suroviny, které poškozují životní prostředí - například právě uhlí.

- VINAŘI PROTESTOVALI PROTI RŮSTU ADMINISTRATIVY Pěstitelé vinné révy chtějí prosadit do zákona statut malovinaře, který by jim umožnil zbavit se nynější neúměrné administrativy v oboru. Požadují proto svobodný prodej hroznů z vinic o rozloze do 0,5 hektaru a zvýšení hranice výroby vína bez registrace alespoň do 2000 litrů. Poslanci sice nedávno reagovali na nevoli pěstitelů a hranici výroby vína pro vlastní spotřebu zvedli z 500 na 1000 litrů, ale vinohradníci to považují za nedostatečné. Nelíbí se jim ani, že například při prodeji jenom jednoho litru vína musí drobný vinař vyplnit asi dvě desítky tiskopisů a hlášení na různé instituce. Rozbujelá byrokracie může podle jejich názoru malovinařství jako fenomén zejména Jihomoravského kraje postupně udusit.

- V TEXTILNÍM PRŮMYSLU ZANIKNE AŽ 40.000 PRACOVNÍCH MÍST Kvůli uvolnění obchodu s asijskými zeměmi po 1. lednu příštího roku hrozí českému textilnímu a oděvnímu průmyslu ztráta až 40.000 pracovních míst. Nejvíce to postihne ženy, které tvoří 70 procent zaměstnanců odvětví, uvedla to předsedkyně Odborového svazu pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Miroslava Palečková. Od příštího roku se zruší dovozní kvóty na trhy EU, čímž se otevře prostor pro neregulovaný příliv levného zejména textilního a oděvního zboží z Asie, hlavně z Číny. Podle Palečkové jsou čínské výrobky velmi levné proto, že se vyrábí za nesrovnatelných podmínek. V některých případech se na nich podílí i dětská práce, nejsou dodržovány bezpečnostní standardy. Prodejní cena je však často ještě nižší než odpovídá reálným nákladům, což svědčí o dotacích produkce.

- SOUD ZAMÍTL NÁHRADU ŠKOD Z REGULOVANÉHO NÁJMU Městský soud v Praze opět zamítl žalobu dvou spoluvlastníků pražského nájemního domu Jiřího Ryby a jeho ženy Hany Maříkové na stát o náhradu škody, která jim podle jejich názoru vznikla stanovením současné výše regulovaného nájemného. Žalobci nyní podají stížnost k Ústavnímu soudu a dovolání k Nejvyššímu soudu. Ministerstvo financí, které majitelé žalovali, však tvrdilo, že nebyl důvod k uznání škody. Městský soud tak dal dnes za pravdu ministerstvu, podle kterého stát neporušil právní povinnost, a žalobcům se nepodařilo prokázat souvislost mezi škodou a jednáním státu.

- VÝVOZCI NEVĚŘÍ VLÁDĚ Sedm z deseti nejvýznamnějších exportérů nevěří vládě premiéra Stanislava Grosse. Vyplývá to z listopadového průzkumu společnosti GfK ve spolupráci s DHL Express, která se dotazovala 250 největších exportních firem. Exportéři tím vyjádřili názor, že vláda není dostatečně silná, aby je podpořila v jejich podnikatelských aktivitách. Podle nich má sice dobré úmysly, ale nedaří se jí je realizovat. Export přitom tvoří 62 procent HDP a exportní firmy poprvé za poslední roky v průzkumu uvedly, že budou více pracovníků přijímat než propouštět. Vývozci poukazují na to, že podpora exportu není dostatečně koordinována. Je třeba dopracovat kompetenční zákon mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem zahraničí.

- MI DÁ PŘÍŠTÍ ROK NA POČÍTAČOVÉ KURZY AŽ 30 MILIONŮ Ministerstvo informatiky zvýší příští rok celkovou částku na počítačové kurzy pro veřejnost až na 30 milionů z letošních zhruba osmi milionů korun. Z této částky je deset milionů korun rezerva pro případ, že se přihlásí velké množství uchazečů. Kurzy také absolvuje více lidí. Zatímco letos to bude kvůli téměř půlročnímu zpoždění jen 20.000 lidí, tedy o 10.000 méně než loni, v příštím roce to má být 40.000 absolventů. Novinkou by měly být kurzy pro postižené a specializované kurzy práce s internetovým portálem veřejné správy pro občany i úředníky. O dotaci na příští rok požádalo 18 subjektů, z nichž by mělo ministerstvo do poloviny prosince vybrat úspěšné uchazeče.